Sedmiměsíční samec pásovce dorazil do Liberce první dubnový den z brněnské zoologické zahrady, kde přišel na svět v srpnu loňského roku. Nový domov našel v pavilonu tropů. Zde obývá stejnou expozici s párem papoušků arů hyacintových, se kterými sdílí stejnou oblast výskytu i ve volné přírodě. „Pásovci se pohybují výhradně po zemi, takže nehrozí, že by ary rušili při hnízdění, a inteligentním ptákům, jako jsou velcí papoušci, zase svědčí, když jsou chováni ve vhodně sestavených kombinovaných expozicích. Je to pro ně určitá forma sociálního enrichmentu (obohacení), „spolubydlící“ jim vlastně pomáhají bojovat s nudou,“ vysvětluje zooložka Dorota Gremlicová.

První setkání obou druhů proběhlo bez komplikací. Dle slov zooložky opeřenci reagovali přiměřeně, nepanikařili, ani nebyli agresivní. „Bezprostředně po vypuštění pásovce se chovali ostražitě, ale zároveň na něj byli strašně zvědaví. Na nižší větve si netroufali, ale sledovali každý jeho pohyb a pozorovali, jak všechno pečlivě obhlíží a přehrabuje. Později si našel koutek, kde se uložil ke spánku a papoušci se v klidu nakrmili a odvážili se i na zem,“ dodává Gremlicová. Zatím je pásovec stále ještě mladý, ale v budoucnu se liberecká zoo bude snažit získat vhodnou samičku a pokusí se i o odchov.

„V trendu vhodně kombinovaných expozic chceme pokračovat i nadále. Pokud vše půjde podle plánu, doufáme, že ještě letos návštěvníkům představíme i další nové zajímavé druhy,“ doplňuje ředitel David Nejedlo.

Pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus)

Pásovci kulovití se vyskytují v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe, a to ve státech Argentina, Bolívie, Brazílie a Paraguay. Patří mezi nejmenší žijící pásovce. Malý vzrůst společně s nevýrazným zbarvením a převážně noční aktivitou z nich činí nenápadné tvory, které je obtížné spatřit.

Pásovce kulovité v přírodě, kromě člověka, nejvíce ohrožují šelmy. Pokud se jim nepodaří rychle utéct do úkrytu, zvolí si jinou strategii, a to svinutí do koule. Na hřbetě mají vyvinutý kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny, tvrdými štíty je krytá také jejich hlava a ocas. Takové „pancéřování“ je velmi efektivní, protože dokonale chrání měkké a zranitelné části těla pásovců.

Na rozdíl od většiny ostatních druhů pásovců dávají před hloubením vlastních nor přednost úkrytu v opuštěném doupěti po mravenečníku velkém nebo odpočívají v husté vegetaci. Jsou převážně hmyzožraví. Obvyklou potravu v přírodě tvoří bezobratlí živočichové, zejména mravenci, termiti a rádi si pochutnají i na larvách brouků nebo třeba zralém ovoci.

Pásovci kulovití jsou samotářská zvířata. Pouze v období rozmnožování je možné pozorovat více jedinců pohromadě. Obvykle se jedná o několik samců pronásledujících samičku. Samice rodí většinou jedno mládě, které je zpočátku slepé (okolo 22 dní). Vyvíjí se však velmi rychle a po 72 dnech je už zcela samostatné. Pohlavně dospívá okolo jednoho roku života.

Tento druh je ve své domovině nejvíce ohrožen ničením životního prostředí, lovem pro maso a obchodem se zvířaty. V lidské péči se dožívají 20-25 let.