Především medonosné rostliny v nově vysázených záhonech lákají létající druhy hmyzu. Vidět tu lze i pestré motýly, například babočky nebo otakárka fenyklového.

Sluneční louku najdou návštěvníci na jedné z botanických stezek – na Cestě vody. Jak napovídá název, jedná se o prosluněné místo, kde roste množství rostlin nabízejících potravu hlavně včelám, čmelákům či motýlům. K takovým rostlinám patří zástupci rodů agastache (Agastache) a ožanka (Teucrinum). Agastache pochází z Mexika a ze severozápadní části Ameriky, kde ji původní obyvatelstvo používalo pro léčebné účely. Na čtyřhranných lodyhách vyrůstají šišticovitá květenství, která v létě vyhledávají výše zmínění strávníci. Typickou vůni lékořice je cítit již při čichnutí k samotné rostlině, intenzivnější je však při rozemnutí v čerstvém i sušeném stavu. Díky svým medonosným květům má velký ekologický význam například v přírodních zahradách, kde je velkým lákadlem pro různé opylovatele. Květy se využívají i jako řezané květiny do květinových aranžmá. Často se vysazuje do prérijních záhonů. Dobře se kombinuje se zavinutkou, třapatkou, saturejkou nebo dobromyslí. Na Sluneční louce je možné vidět kultivar s názvem „Poquito Lavender“.

Ožanka íránská (Teucrium hircanicum) přezdívaná také íránský mudrc pochází z Kavkazu a západní Asie. Velmi dobře prospívá na nehostinných a kamenitých půdách zalitých sluncem. Nesnáší přemokření. V České republice nejde o příliš známý druh trvalky. Její nádherné fialové klasnaté květy se objevují od června do září a jsou také silným lákadlem pro hmyz. Zelené listy připomínající šalvěj vydávají intenzivní vůni, která se násobí teplem a slunečním zářením.