„Město Ostrava podporuje svou zoologickou zahradu pravidelně a systematicky. Nejenže každoročně přispívá na její provoz přibližně 80 miliony korun, ale také spolufinancuje její modernizaci a stavby nových pavilonů a expozic. Jednou z nich je právě nová voliéra La Pampa, která je z průchozích expozic v zoo nejprostornější. Byla dokončena v letních měsících minulého roku a její stavba trvala šedesát týdnů. Se slavnostním představením jsme čekali na vhodnou dobu, kdy si svůj domov ve voliéře najdou její noví obyvatelé a zabydlí se. Nová expozice se stavěla ještě za předchozího ředitele Petra Čolase, který stál u zrodu myšlenky vzniku této nádherné stavby. Neméně důležitou součástí expozice jsou sadové úpravy a zeleň celkově. Petr Čolas byl právem hrdý na práci svých kolegů. Po dokončení voliéry mi řekl: až nám to papírově předají, můžeme najet na naše zahradní doúpravy – tohle si děláme vždycky sami, popravdě, letitá zkušenost a nikdo to neumí tak, jako naši lidé. Myslím, že by byl s výsledkem skutečně spokojený," řekla resortní náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

V Zoo Ostrava je několik průchozích voliér, do nichž mohou návštěvníci vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat. Voliéra La Pampa vybudovaná v loňském roce je ze všech průchozích expozic největší. Jejími obyvateli jsou zástupci jihoamerické fauny – šest druhů ptáků a jeden druh savce. Nepřehlédnutelné je zejména hejno kondorů havranovitých, tvořených sedmi samci, a také tři páry ibisů šedokřídlých. Tito středně velcí ptáci posedávají na větvích a čas od času proletí nad hlavami návštěvníků. Na zemi a často i ve vodě se zdržují zástupci vrubozobých ptáků – ostralky žlutozobé, kachny bronzovokřídlé a čírky modrozobé. Posledním ptačím zástupcem je pisila americká, která je nápadná nepoměrně dlouhými nohami ke svému drobnému tělu. Jediným zástupcem savců je pak morče divoké.

Video ZDE zachycuje největší průchozí voliéru v Zoo Ostrava.

Voliéra dostala jméno podle provincie La Pampa v centrální Argentině, kde se všechny chované druhy vyskytují. Výsadba a vybavení imitují přirozené prostředí původní domoviny – travnaté pampy, trnitou buš či mokřady. Návštěvníci mohou do voliéry vejít ze dvou stran a projít se po klikaté cestičce, kterou lemuje bohatá zeleň, kamenná návrší a jezírko s vodopádem. Stavba je zcela bezbariérová, tedy vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí i rodiny s dětmi. Nově se k ní lidé dostanou přímo od voliéry pro supy bělohlavé. V rámci projektu totiž došlo k vybudování chodníku, který propojil poněkud bokem situovanou expozici malých šelem s hlavní návštěvnickou trasou.

Voliéra neslouží jen jako expoziční zařízení, ale byla postavena tak, aby v ní měla zvířata vhodné podmínky pro rozmnožování. A toho již některé druhy využily. Úspěšně se zde rozmnožily ostralky žlutozobé. Dvě odchovaná mláďata mohou návštěvníci ve voliéře vidět společně s rodičovským párem. Pravidelně odchovává mláďata i skupinka morčat. Zatím neúspěšně se o odchov potomstva pokouší jeden z párů ibisů.

Výstavba voliéry z nerezové sítě, vybudování chovatelského zázemí a úprava stávajícího objektu malých šelem přišla na necelých 45 mil. Kč a ze 100 % ji financovalo město Ostrava. „Tyto stavby jsou atypické a jedinečné v době výstavby i pro návštěvníky, v tomto případě tvoří dominantní prvek místy až neviditelná síť, kterou tvůrce takříkajíc pletl na místě. Stavbu na základě výběrového řízení realizovala společnost Geosan group, která v současné době pracuje také na výstavbě expozic pro makaky a gibony. Ty budou dokončeny v srpnu tohoto roku a jejich hodnota je bezmála 127 mil. Kč. S ohledem na probíhají přípravu nových expozic ze strany zoo věřím, že nastavený trend rozvoje zoo bude pokračovat i v dalších letech,“ dodává náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.

Zapojení do nového in situ projektu

Druhovou skladbu voliéry v blízké budoucnosti doplní i zástupce pěvců – kardinálovec zelený. Tento příbuzný našich strnadů bude nejvzácnějším obyvatelem La Pampy. V Červeném seznamu (IUCN) je zařazen v kategorii Endangered (ohrožený). Velikost divoké populace je odhadována na pouhých 1000–2000 dospělých jedinců. Největší hrozbou pro tyto ptáky představuje úbytek přirozeného prostředí (odlesňování pro zakládání eukalyptových plantáží a chov dobytka) a nelegální odchyt ptáků a jejich prodej pro klecový chov. Zoo Ostrava se proto zapojila do dalšího in situ projektu, jehož cílem je ochrana kardinálovců přímo v místě jejich výskytu. „Už v loňském roce jsme zahájili spolupráci s nadací Fundación Tamaikena, která podporuje projekt na záchranu kardinálovců zelených (Proyecto Cardenal Amarillo). Prostřednictvím programu „Dvě koruny ze vstupu“ tento projekt podpoří i naše zoo,“ popisuje další ochranářskou aktivitu Zoo Ostrava její ředitel Jiří Novák.

Stavba roku 2021

Projekční kancelář, která připravovala architektonický návrh, přihlásila voliéru La Pampa do soutěže Stavba roku 2021. Momentálně probíhá hlasování veřejnosti na internetu, do kterého se může zapojit i každý z vás ZDE.

Mezi další plánované investice města Ostravy v zoologické zahradě je výstavba parkovacího domu, který by měl vzniknout v prostoru mezi dvěma současnými parkovišti podél ul. Michálkovické. Připravena je projektová dokumentace k rekonstrukci pavilonu Tanganika, pracuje se na projektu expozice pro tučňáky a rekonstrukci centrální části zoo včetně budoucí demolice pavilonu opic. Dokončen je projekt rekonstrukce energetického hospodářství za 131 miliónů korun, který spočíval v kompletní výměně stávajících rozvodů elektrické energie, venkovního osvětlení, telefonního vedení a připojení všech pavilonů k internetu.