„Město Ostrava podporuje svou zoologickou zahradu pravidelně a systematicky. Nejenže každoročně přispívá na její provoz přibližně 80 miliony korun, ale také spolufinancuje její modernizaci a stavby nových pavilonů a expozic. Jednou z nich je právě nová voliéra La Pampa, která je z průchozích expozic v zoo nejprostornější. Byla dokončena v letních měsících minulého roku a její stavba trvala šedesát týdnů. Se slavnostním představením jsme čekali na vhodnou dobu, kdy si svůj domov ve voliéře najdou její noví obyvatelé a zabydlí se. Nová expozice se stavěla ještě za předchozího ředitele Petra Čolase, který stál u zrodu myšlenky vzniku této nádherné stavby. Neméně důležitou součástí expozice jsou sadové úpravy a zeleň celkově. Petr Čolas byl právem hrdý na práci svých kolegů. Po dokončení voliéry mi řekl: až nám to papírově předají, můžeme najet na naše zahradní doúpravy – tohle si děláme vždycky sami, popravdě, letitá zkušenost a nikdo to neumí tak, jako naši lidé. Myslím, že by byl s výsledkem skutečně spokojený," řekla resortní náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

V Zoo Ostrava je několik průchozích voliér, do nichž mohou návštěvníci vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat. Voliéra La Pampa vybudovaná v loňském roce je ze všech průchozích expozic největší. Jejími obyvateli jsou zástupci jihoamerické fauny – šest druhů ptáků a jeden druh savce. Nepřehlédnutelné je zejména hejno kondorů havranovitých, tvořených sedmi samci, a také tři páry ibisů šedokřídlých. Tito středně velcí ptáci posedávají na větvích a čas od času proletí nad hlavami návštěvníků. Na zemi a často i ve vodě se zdržují zástupci vrubozobých ptáků – ostralky žlutozobé, kachny bronzovokřídlé a čírky modrozobé. Posledním ptačím zástupcem je pisila americká, která je nápadná nepoměrně dlouhými nohami ke svému drobnému tělu. Jediným zástupcem savců je pak morče divoké.

Video ZDE zachycuje největší průchozí voliéru v Zoo Ostrava.

Voliéra dostala jméno podle provincie La Pampa v centrální Argentině, kde se všechny chované druhy vyskytují. Výsadba a vybavení imitují přirozené prostředí původní domoviny – travnaté pampy, trnitou buš či mokřady. Návštěvníci mohou do voliéry vejít ze dvou stran a projít se po klikaté cestičce, kterou lemuje bohatá zeleň, kamenná návrší a jezírko s vodopádem. Stavba je zcela bezbariérová, tedy vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí i rodiny s dětmi. Nově se k ní lidé dostanou přímo od voliéry pro supy bělohlavé. V rámci projektu totiž došlo k vybudování chodníku, který propojil poněkud bokem situovanou expozici malých šelem s hlavní návštěvnickou trasou.