Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 11 zástupců bílého a tři zástupce červeného zelí, které se prodává v plastových sáčcích v chladicích regálech. Laboratoř zkoumala přítomnost žádoucích probiotických bakterií, kvalitu prokvašení, obsah vitamínu C a hledala případné těžké kovy, dusičnany, siřičitany a konzervanty. „Kysané zelí jsme testovali před pěti lety a hlavní závěry jsou podobné – nedostatečné množství vitamínu C u třetiny vzorků, některé výrobky neobsahují žádné probiotické bakterie. Vážnější prohřešky jsme naštěstí neodhalili,“ shrnuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Podle ankety, kterou dTest provedl, dávají spotřebitelé přednost sáčkovému kysanému zelí před tím sterilovaným ve sklenicích, protože v něm oprávněně očekávají „živá“ probiotika pro správnou funkci střev. „Spoléhat jen na způsob balení se nevyplácí. I mezi sáčkovým zelím jsme narazili na sterilované výrobky, které bývají většinou baleny ve sklenicích. Úprava sterilací zabije všechny mikroorganizmy včetně prospěšných probiotických bakterií; ve sterilovaném zelí proto probiotika nenajdete,“ popisuje hlavní rozdíly Hana Hoffmannová. Červené kysané zelí značky Tesco Value neobsahovalo vůbec žádná probiotika. Bledě na tom bylo i bílé kysané zelí značky Albert, v jednom gramu vzorku se napočítalo necelých sto bakterií. Průměrná hodnota se přitom pohybuje v řádu milionů bakterií v gramu kysaného zelí.

Doporučená dávka vitamínu C pro zdravého dospělého jedince je 80 mg denně. Nejvíc vitamínu C obsahuje čerstvé zelí – v jednom kilogramu je průměrně zhruba 450 mg vitamínu C, v kysaném se jeho koncentrace pohybuje okolo 160 mg/ kg. Výrazně podprůměrné hodnoty vitamínu C naměřila laboratoř v zelí značek Otické zelí, Tesco Value a H+H. Vůbec nejhůře dopadlo Albert Kysané zelí bílé s pouhými 6 mg vitamínu C na kilogram výrobku.