Zprávy o údajném antikarcinogenním efektu amygdalinu z hořkých meruňkových jader nebo jeho umělé formy laetrile jsou založeny na izolovaných případech, kdy účinek nebyl potvrzen srovnáním s jinými nemocnými, kteří ve stejnou dobu a za stejných podmínek tyto látky neužívali. Proto z nich nelze nic usuzovat. Celou zprávu organizace Medizin transparent je možné v němčině přečíst zde.

Amygdalin se v přírodním stavu vyskytuje nejen v meruňkových, ale i v broskvových nebo švestkových peckách a v hořkých mandlích. Při jeho trávení se vytváří kyselina kyanovodíková, která vyvolává nedostatek kyslíku v tělových buňkách a ty odmírají. Dle stupně otravy pak dochází od bolestí hlavy, nevolností a zvracení přes dýchací potíže až ke kómatu a smrti. Neexistují vědecké důkazy pro předpoklad, že jsou na tento účinek rakovinové buňky citlivější než buňky zdravé. K závažnějším otravám může dojít při užívání vitaminu C či při nedostatku vitaminu B12, například v důsledku veganského stravování.

Podle výzkumů dosáhne amygdalin nebezpečné hranice u dospělého již při konzumací dvou hořkých meruňkových jader denně. U dětí je hranice mnohem nižší. Proto se konzumace nedoporučuje u malých dětí, těhotných žen a kojících matek. Sladší jádra z běžných pěstovaných meruněk obsahují méně amygdalinu, ale přesto by se neměly jíst ve velkém.

Někteří propagátoři používají pro amygdalin název vitamin B17 a tvrdí, že rakovina je metabolickým onemocněním v důsledku jeho nedostatku. Takový vitamín však ve skutečnosti neexistuje. Vitaminy jsou látky, které tělo potřebuje k přežití, nicméně náš metabolismus amygdalin vůbec nepotřebuje. Vitaminů B známe jen osm a mají označení B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12.