V současné době se Evropa nachází v procesu fragmentace, který znemožňovala studená válka a obavy z destabilizace. Hned po jejím skončení začaly procesy, které měnily hranice v Evropě (Jugoslávie, Kavkaz a nyní také snahy o nezávislost Skotska a Katalánie). Podle Friedmana není v takovém kontextu ukrajinská krize ničím unikátním a je projevem odstředivých tendencí, které se dají pozorovat v Evropě už delší dobu. „Jinak řečeno, ukrajinská krize je svázána nejen s Ruskem. Je také svázána s evropskými procesy, s krizí Evropy,“ říká Friedman.

„Evropané jsou hrdí na to, co nazývají ‚výjimečností‘: jako by se zbavili válek a půl století žili ve světě stability a rozkvětu. Ale do začátku 90. let byla Evropa v podstatě okupována USA a SSSR. Potom se stala Jugoslávie, poté Kavkaz. Evropský kontinent nebyl nikdy opravdu mírový.“

K obviněním na adresu Ruska, které vznáší EU a USA ohledně Krymu, kde mělo Rusko „překročit hranici silou“ poprvé od druhé světové války, Friedman řekl, že „Američané vědí, že je to blbost. Prvním příkladem byla Jugoslávie. A Kosovo se stalo jen kulminací toho procesu. USA jsou přímo zainteresovány na těchto událostech.“