Jednání se Srbskem začnou nejpozději v lednu 2014. Podle českého premiéra Petra Nečase ale ze závěrů vrcholné schůzky vypadl návrh Německa, aby rámec pro jednání s Bělehradem byl schválen až na prosincovém summitu EU, což by takřka s určitostí začátek jednání posunulo.

Nyní se členské země dohodly, že tento rámec může být schválen na kterémkoli summitu do konce roku. Česká republika spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky usilovala o to, aby byl německý požadavek odmítnut.

Už termín jednání začátkem příštího roku je pro Bělehrad do jisté míry zklamáním, protože se počítalo s koncem letošního roku, kdy budou také zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem. Oba kroky měly původně být provedeny najednou.

Srbský premiér Ivica Dačić není s rozhodnutím EU zcela spokojen, ale vítá ho. "Nejsme úplně spokojeni, protože je to až v lednu, ale v každém případě je to historický den," prohlásil podle televize B92. Prezident Tomislav Nikolić vidí v bruselském usnesení jasné znamení, že Srbsko je stejné jako jiné země. "Přijali jsme toto rozhodnutí jako signál, že jsme v EU vítaní a rovnoprávní," napsal na svém twitteru.

"Je to historický okamžik pro Balkán a pro celou Evropu," řekl dnes po skončení summitu Van Rompuy. Připomněl, že jde o důsledek nedávné "odvážné dohody" Srbska se svou bývalou provincií Kosovo. Zahájení rozhovorů o přidružení Kosova k EU s sebou nicméně nese potenciální problémy, protože některé země EU, například Slovensko a Španělsko, Kosovo neuznaly.

Chorvatsko novým členem EU již od 1. července

Van Rompuy také oznámil, že summit na úvod dnešního jednání ocenil Lotyšsko za splnění ekonomických podmínek pro přijetí eura. V Lotyšsku se tak začne platit eurem 1. ledna 2014. Lídři EU také uvítali potleskem Chorvatsko, které se stane již 1. července další členskou zemí unie.

Předpokládá se, že Srbsko bude svého někdejšího chorvatského soupeře po rozpadu Jugoslávie do unie následovat až za několik let. Vyjednávání Chorvatska o vstupu trvalo osm let. Srbský premiér Ivica Dačić řekl, že by chtěl rozhovory dokončit do čtyř či pěti let.

Čtvrteční jednání summitu se protáhlo až přes půlnoc, i kvůli neshodám kolem dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na léta 2014-20, který byl dohodnut v politické rovině těsně před vrcholnou schůzkou. Británie totiž měla námitky kvůli tomu, že prý byl ohrožen její rabat, který dostává za to, že má méně dotací v rámci jednotné zemědělské politiky. Celou záležitost se však nakonec podařilo vyřešit. Podle Van Rompuye šlo o technický, nikoliv o politický problém.

Nečas dnes dohodu o dlouhodobém rozpočtu ocenil jako zásadní krok. Podle něj to znamená, že nebude ohrožena kontinuita čerpání z unijních fondů. Vyzval současně proto všechny české europoslance, aby při hlasování v plénu Evropského parlamentu tuto dohodu podpořili.