Nedávno pronesl prezident Ruské federace Vladimir Putin každoroční bilanční projev o stavu své země. Vzhledem k okolnostem, především kolem krize na Ukrajině a zahraničněpolitickému tření mezi Ruskem, USA a EU, byl projev sledován ještě ostřeji než kdykoli před tím.

Pro ParlamentníListy.cz to komentují dva odborníci na poli zahraničněpolitické problematiky, exministr ve vládě Miloše Zemana a někdejší velvyslanec v Kyjevě i Moskvě Jaroslav Bašta a exministr zahraničních věcí a nyní šéf soukromé Diplomatické akademie Cyril Svoboda.

• Více z Putinova projevu ZDE
• Celý projev v angličtině a v ruštině

Jaroslav Bašta vnímá Putinovo poselství jako zásadní projev. „Ruští novináři na to reagovali trochu s nadhledem, ale zároveň s reminiscencí na minulost, takže jeho vystoupení nazvali ‚Prosincovými tezemi‘, což je odvolávka na Leninovy teze, kdy přijel vlakem a nakonec vyvolal Říjnovou revoluci. Do té doby se bolševikům do revoluce nechtělo, byli spokojeni s demokratickou Kerenského vládou, s níž spolupracovali. Takže důvod, proč je tento Putinův projev tak zásadní, není v mezinárodních otázkách, ale byl to projev zaměřený dovnitř, na Rusko samotné. Mezinárodní vztahy představovaly hluboký podtext, kdy řekl, že zůstali sami, jejich dřívější partneři a téměř přátelé se změnili v nepřátele, kteří jim chtějí udělat to, o co se už pokoušel Hitler, čili zničit Rusko a zahnat je za Ural. Takže jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout sami na sebe,“ uvádí.

Bašta také v Putinově poselství sledoval četnost důležitých slov. V projevu podle něj celkem sedmapadesátkrát zaznělo slovo Rusko a šestadvacetkrát slovo ekonomika. „Pokud jde o ekonomiku, byly to dvě roviny typické pro Putinovu ekonomickou politiku, tj. liberalizace s tím, že bude platit amnestie pro návrat kapitálu do země, a za další slíbil, že se čtyři roky nebude hýbat s daněmi. Myslím, že my bychom něco podobného potřebovali také,“ doporučuje diplomat.

Za největší nebezpečí pro Rusko označil Vladimir Putin korupci, kterou dokonce srovnal s terorismem, čímž podle Bašty ukázal na nesmírně důležitou věc nejen z pohledu Ruska, ale i USA, Ukrajiny a České republiky. „Poukázal na to, že největší korupce ve státních zakázkách je v obranném průmyslu. Zdůraznil, že u některých zakázek došlo k předražení až jedenáctkrát,“ uvádí někdejší politik a diplomat Jaroslav Bašta.

Ten dále podotýká, že sice ruský prezident odmítl nové závody ve zbrojení, ale mezi řádky sdělil, proč se jich Rusko účastnit nemusí. „Podsunul, že v tom už mají dostatečný náskok,“ sděluje pro server ParlamentníchListů.cz.

„Za majstrštyk ruské propagandy jsem považoval, když Putin Krym přirovnal ke Chrámové hoře v Jeruzalémě, a tím pádem je povinností každého pravoslavného Rusa Krym hájit,“ konstatuje Bašta.