Není krize jako krize. Ministr financí Miroslav Kalousek se poučil ze svých vyjádření z konce roku 2008, kdy varování před dopady ekonomické krize označoval za šíření poplašné zprávy. Teď to je naopak sám strážce státní pokladny, kdo varovně zdvihá prst. Na čtvrtečním setkání se středočeskými starosty prohlásil, že krach eurozóny vůbec není nereálný.
Sám si ho nepřeje, ale pokud k němu dojde, budeme muset hledat úplně jiné vzorce uvažování a správy. „Pokládám za mnohem pravděpodobnější než nepravděpodobné, že budeme v příštím roce čelit problémům a výzvám, které jsme si dvacet let neuměli představit. Bude to fakt docela hustý," netajil se ministr financí před starosty svými obavami.
Padnou ideologická tabu, bude to boj o holou existenci
„Že zbankrotuje euro, říkám už dlouho," reaguje pro ParlamentníListy.cz na nejnovější výroky ministra financí ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „V určitý okamžik, když se zdramatizuje situace a kdy už to je viditelné pro každého, tak musí i největší optimista být realistou," poznamenává třetí nejcitovanější česká ekonomka minulého roku.
SLEDUJEME téma euro
Pád společné evropské měny by osudně dolehl i na Česko. „To by mělo takový fatální hospodářský, rozpočtový i sociální dopad na ČR, že v tu chvíli se musí všechny demokratické strany zmobilizovat ke společnému řešení. A tam musí padnout všechna ideologická tabu, protože pak už to není souboj o ideje, ale boj o holou existenci," prohlásil Kalousek pro deník Právo.
Německo by se zbavilo koule slabších ekonomik
„Že bychom bojovali o holé přežití je silné tvrzení. V případě krachu eura přicházejí v úvahu dva scénáře. Eurozóna se rozpadne na dvě části, každá z nich bude mít vlastní měnu, dejme tomu supereuro a euro2. Horší by bylo, kdyby se to rozsypalo úplně, vznikla by maličká eurozóna s Německem, Rakouskem a třeba Finskem, ostatní by se vrátili zpět ke své měně, tyto země by byly pronásledovány mnohem hlubším propadem," vykresluje Šichtařová vývoj po rozpadu eurozóny.
„Česko je výkonově orientováno na Německo, které by v horizontu deseti let na rozpadu eurozóny profitovalo, protože by se zbavilo té koule v podobě slabších ekonomik. A na této vlně by se vezlo i Česko. Tím, že máme vlastní měnu, tak by u nás nebyl rozvrácen finanční trh na rozdíl od zemí, které by se vrátily k národním měnám. Česko i Polsko by propad ekonomiky rovněž neminul, ale nebyl by tak dramatický jako v případě Portugalska, Španělska nebo Itálie," tvrdí analytička.
Strašení je politická obezlička
Výroky ministra financí se objevují v čase, kdy se v zahraničí mluví o tom, že nadnárodní firmy se připravují na rozpad eurozóny, zatímco Evropská centrální banka údajně chystá tisk dalších eurobankovek. A český premiér Petr Nečas nevylučuje, že v případě propadu ekonomiky podobnému z roku 2009, kdy HDP klesl o čtyři procenta, by mohlo dojít i na případné zmrazení důchodů a další snížení platů ve státní správě.
„Strašení zvyšováním daní a snižováním sociálních výdajů je politická obezlička. V časech finanční krize si státy nebudou moci půjčovat, ne proto, že by nechtěly, ale protože jim nikdo nepůjčí. Zvnějšku budou přinuceny, aby hospodařily bez schodku. A z toho pak existují dvě cesty," říká pro ParlamentníListy.cz šéfka Next Finance.
Lepší cestou by bylo co nejvíce umenšit stát
Chybná je podle analytičky ta první se zvýšením daňového zatížení a snížením sociálních výdajů. „To není správné řešení, ale pro politiky je to snadné, jen nechají rozehnat pár demonstrací. Dojde ale k udušení ekonomiky. Vždyť se podívejme na Portugalsko a Španělsko, jak na tom jsou a přitom mají jedny z nejvyšších daní v Evropě a už je nemají kam zvyšovat," upozorňuje Šichtařová.
„Lepší je druhá cesta, ta je ale pro politiky méně příjemná. Zprivatizovat ČEZ, zrušit Statistický úřad, přestat podporovat kulturu, sport. Proč ten, kdo kope do míče, má dostávat peníze od státu? Stát co nejvíce umenšit. Ale když se třeba zruší Lesy ČR nebo jiné firmy, nebude už možné dosazovat vysloužilé politiky do dozorčích rad, a to se jim nehodí do krámu," tuší analytička, že touto cestou se politici nejspíš nebudou chtít vydat.
Před třemi roky to bylo šíření poplašné zprávy, teď ...
Když se v říjnu 2008 jednalo ve sněmovně o důvěře Topolánkovy vlády, označil Kalousek slova poslance ČSSD Zdeňka Škromacha o hrozící ekonomické krizi za neopodstatněné strašení, které je na úrovni šíření poplašné zprávy. „To beru jako pokleslou součást opoziční rétoriky a jsem připraven to přejít," uvedl tehdejší i dnešní ministr financí před poslanci.
Kalouskův přehnaný optimismus z roku 2008 se promítl i do státního rozpočtu pro následující rok, v němž ČR místo plánovaného schodku 38,1 miliardy Kč spadla na skutečný 192,2 miliardy korun, což je nejen rekordní deficit v historii, ale i největší rozdíl mezi plánovaným a skutečným hospodařením státu. Teď tedy volí ministr financí úplně jiná slova. Chystá si zadní vrátka, nebo je to opravdu příznak, že tato krize na nás dopadne s ničivou silou?
Druhou krizi způsobila hloupost světových politiků
„Teď už jsme poučenější. V prognózách teď stačí, když tu první krizi vezmeme přes kopírák a přeneseme ji do roku 2012. Ta druhá krize vznikla z hlouposti světových politiků a centrálních bank, když krizi léčili zvětšením dluhu akcemi jako šrotovné. Tím tu krizi nejen že neodvrátili, ale zadlužení ještě zvýšili," kritizuje Šichtařová, které vadí, že touto cestou jde teď eurozóna, kdy se vydávají další peníze a přivolává se tak další krize.
K věci:
Pád eura nám neprospěje. Sníží životní úroveň o 70 procent, míní Zaorálek
Bude hůř, než si myslíte. Po krachu eura bez práce, dávek i důchodů
Hádka kvůli euru. Kníže má radši Merkelovou než české lidi
Foto: Hans Štembera
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník