Zdravotnictví čeká krušný rok. Jako by nestačilo, že už takhle se resort dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních prostředků. Ekonomická krize mu podle své hloubky přichystá další rány. Zatímco ještě minulý týden počítalo ministerstvo zdravotnictví s tím, že příští rok vybere na pojistném o čtyři miliardy korun více než letos, nyní už se připravuje až na dvacetimiliardový propad příjmů.

V případě hlubší krize jsou podle informací Hospodářských novin vypracovány na ministerstvu dvě možné varianty vývoje. V té první se uvažuje s tím, že pojišťovnám bude chybět zhruba deset miliard korun. To pak budou muset nemocnice i ordinace začít omezovat péči. Podle druhé bude chybět dokonce dvacet miliard. Pak bude třeba, aby si některou péči hradili sami pacienti.

Řešením je zvýšit platby za státní pojištěnce

„Jde o typickou ukázku diletantské práce ministerstva zdravotnictví a zásadní neschopnost ekonomicky stabilizovat celý systém. Pokud nedojde k vyrovnání plateb za státní pojištěnce alespoň na minimální úroveň, kterou platí OSVČ, nemůže být systém stabilní," kritizuje pro ParlamentníListy.cz senátor ČSSD Vladimír Dryml postup vedení resortu, který zdravotnictví vůbec nepomůže.

„Museli bychom začít diskutovat o tom, kterou péči budeme hradit. U akutní péče nebude sporu, u stomatologické péče nebo u dopravní služby se o tom ale budeme muset bavit," uvedl pro HN náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Z dalších opatření, která se při krizovém vývoji nabízejí, přichází v úvahu výraznější omezení lázeňské péče nebo fyzioterapie.

Ve vedení ministerstva nejsou žádní myslitelé

„Tato vláda by si měla uvědomit, co je víc. Jestli zdraví lidí, nebo podivné nákupy. Pacienti už nemají tolik peněz, aby dokryli deficit systému. Nějaké plomby nebo převozy sanitkou jsou tak marginální záležitosti v objemu přes 250 miliard korun, že buď někdo na ministerstvu zdravotnictví neumí počítat, nebo tomu nerozumí," domnívá se Dryml, který je i ředitelem nemocnice ve Vrchlabí.

Upozorňuje také na to, že plánovaným snížením objemu lázeňské péče vzroste nezaměstnanost. „To by ale museli mít ve vedení ministerstva zdravotnictví ponětí, co je to makroekonomika. Ušetří se půl miliardy, ale nezaměstnaným bude stát platit podpory, hradit pojistné, které bude zase menší než od zaměstnanců, takže nakonec nula od nuly pojde. Rychlým a efektivním řešením je jedině zvýšení platby za státního pojištěnce," tvrdí pro ParlamentníListy.cz senátor Dryml.

Specialistům se už nevyplatí pracovat přes limit

Pokud nastane scénář, s nímž nyní ministerstvo počítá, tedy růst výběru pojistného o jedno procento, čeká pacienty komplikace jen u specialistů. Těm se zpřísňují regulace, takže se jim nevyplatí pracovat přes limit, oproti běžné sazbě si vydělají jen pětinu. Nemocnice budou od pojišťoven placeny ne jako dosud paušálem, ale podle odvedené práce. Tři čtvrtiny z nich by si podle ministerstva měly polepšit, jedna pohoršit.

Zdravotníky ale straší i nynější „optimistická" vyhláška. Ambulantní lékaři bez ohledu na odbornost se obávají zhoršení dostupnosti péče. A nemocnice varují, že budou ve ztrátě. „Máme spočítáno, že budeme v mínusu několik set milionů kvůli vyšší DPH, růstu platů a nižším úhradám v ambulantním sektoru. Neumím si představit, že bychom přežili, pokud by se to ještě zhoršilo," řekl HN Roman Prymula, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Propad ekonomik srazí i vybranou výši pojistného

Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice Motol, očekává rok nejistoty, protože kdo teď sestavuje rozpočet, jen podle něj věští z koule. „Nevíme, jaká bude nakonec DPH, s jakým zpožděním nám budou platit pojišťovny, a ani nevíme, kolik od nich dostaneme. Jediné, co víme, je, že máme dát lékařům vyšší platy," rekapituluje Ludvík, s čím se při tvorbě finančního plánu na příští rok musejí nemocnice vypořádat.

Naše hospodářství kopíruje se zpožděním vývoj západních ekonomik. Jejich propad bude mít v příštím roce neblahý dopad na pokles objemu vybraného pojistného. „Teď koncem roku se bude paradoxně zdát, že pojistné roste, podniky totiž vyplatí odměny. Pak k nám ale s půlročním zpožděním dorazí vývoj západních ekonomik," očekává náměstek ministra Nosek propad pět až deset procent.

Platit se bude u zubaře i za převoz sanitkou

Když poklesne výběr pojistného o pět procent, vyberou zdravotní pojišťovny až o deset miliard korun méně než letos. Pak zaplatí o pět procent péče méně, než se plánovalo. Nemocnice i ordinace začnou odmítat pacienty nebo odkládat operace. Lidé budou jezdit tam, kde bude volno, nebo déle čekat ve svých zařízeních. V menších a středních nemocnicích se to projeví na platech personálu.

Při propadu o deset procent bude pojišťovnám chybět z výběru dvacet miliard oproti letošnímu roku. Pak ministerstvo zdravotnictví zpoplatní pomocí vyhlášek některé z výkonů, které zatím hradí pojišťovny. V úvahu přichází část stomatologické péče a převozy sanitkou. Citelně by tento stav pocítili na příjmech lékaři především v ambulantním sektoru, akutní nemocniční péči totiž tlumit prakticky nepůjde.

Zdravotní péče nemá být závislá na hospodářském cyklu

„Čerpání zdravotní péče nemůže být závislé na hospodářském cyklu. Lidé budou nemocní, i když bude krize. Je třeba zajistit ve zdravotnictví stabilitu a stanovit si prioritu poskytované péče," říká pro ParlamentníListy.cz ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev, podle něhož se nemocnice nijak na zhoršenou situaci připravovat nemohou, vždyť zdravotní péči mají občané garantovanou Ústavou, a tu jim je nutné zajistit.

Ředitel jihlavské nemocnice to nevidí růžově ani s platy lékařů, které se mají v příštím roce zvyšovat. „Podle současného návrhu úhradové vyhlášky nemáme z čeho lékařům přidat vzdor prohlášením ministerstva zdravotnictví. Kromě několika vybraných a protežovaných nemocnic budeme my stejně jako mnoho dalších nemocnic muset jen přežít," vyhlíží Velev příští rok s obavami.

K věci:

Rath: Vláda vážně poškozuje oblast zdravotnictví, ministr Heger selhal 

Voleman se čílí. Vytunelují zdravotnictví a pak to hodí na doktory 

Neplánujeme zdravotnictví pro chudé a bohaté, dušoval se Heger 

Foto: Hans Štembera