Někdy poněkud kontroverzní politoložka a kritička současných poměrů Vladimíra Dvořáková vydává knihu, která by měla vyjít začátkem května. „Ta kniha se jmenuje Rozkládání státu. Jinými slovy není o budování státu, ale je tam popisován proces spíše opačný,“ informovala pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková.

„Je to kniha v zásadě politologických analýz určených ale široké veřejnosti, proto jsem se zde snažila o srozumitelný jazyk. Pokouším se zde odpovídat na otázky k čemu a proč dochází, zkrátka co se to děje v této společnosti,“ popsala politoložka. 

Nehledejte výzvu k revoluci

„Snažím se tu vysvětlit něco jako obecně politickou kulturu, jak vnímáme právní stát, jak vnímáme a jaké chyby děláme ve vnímání institucí. Odpovědi se pokouším dát i na význam občanských společností, na to, co mají nebo naopak nemají dělat politické strany,“ přiblížila autorka obsah knihy.

„Určitě důležité je vědět i to, co má znamenat, že se politici zodpovídají veřejnosti, to znamená, že skládají účty... Nehledejte tam výzvu k revoluci. Tam je popsané, kde jsou chyby, které přesto, že jsou chybami, bývají často propagandisticky využívány ve prospěch politiků,“ dodala Dvořáková.

Politik nebo občan - jak se to zrovna hodí

„Jako příklad může postačit, zda je politik jako každý normální občan a může si dělat vše, co se mu umane. Není normálním občanem! Je institucí a může dělat ve veřejném prostoru jenom to, co je pro tu instituci dáno zákonem,“ je přesvědčena Dvořáková.

„Snažila jsem se prostě o popis takových věcí, které se často u nás ideologicky používají, aby se dosáhlo svého a aby si „nebohý“ politik mohl klidně dělat všechno, protože je normální občan. A on se nám pak transformuje tu v politika, což má své výhody, protože má imunitu – a pak se nám zase transformuje v obyčejného občana, co si může dělat, co chce,“ varuje politoložka.

Když už lidi na náměstí dostanete...

Také jsem se zde pokusila o malinko případovou studii, jak se vytváří klientelistické sítě, jak mohou vznikat,“ dodala ParlamentnímListům.cz Dvořáková.

Ta nastínila, jak by měla vypadat osa v boji s korupcí:„Je jasné, že bojovat s korupcí v padesáti bodech je zhola nemožné, měla by být jistá hierarchie a začít je třeba způsobem, který odpojí politiky od zdrojů financí. To znamená zákon o státní službě, regulování financování politických stran a tak dále.“

Že se politoložka obává lidí v ulicích, je celkem známá pravda, které se nevyhnula ani ve své knize. „Pro širší veřejnost je rozhodně ta část, která popisuje úskalí toho, když občané vysílají politikům signály, že se jim jejich chování nelíbí. Tam popisuji, nač si dát pozor, když člověk organizuje petici. Pokud už organizuje demonstrace a dostane ty lidi na náměstí, tak neméně důležitá je i schopnost ty lidi z toho náměstí dostat,“ shrnula politoložka.