Jako dítě Prusalise do Československa zavála občanská válka v Řecku. „Bylo to v období občanské války v Řecku. A tehdy, kdy vzdušné angloamerické vzdušné síly začaly polévat napalmem oblasti, které měly obsazeny partyzáni řecké demokratické armády, vyzval Mezinárodní svaz demokratické mládeže svět slovy: Zachraňte řecké děti," přiblížil Statis okolnosti svého příjezdu k nám.

Psali jsme:
Komunisté netuší, zda jsou proti antikomunistickým plánům buržoazie
Hanba! Grebeníčka ve sněmovně vypískali za jeho řeči o třetím odboji 
Dusno u komunistů. Filip seřval poslankyni přede všemi

Miluji tuhle zemi

Výzvy podle něj vyslyšely jen lidově demokratické státy. Boje pak pokračovaly až téměř do padesátého roku, kdy bylo "v krvi potlačeno revoluční hnutí v Řecku". „Do Československa bylo transportováno 4124 řeckých dětí. A já si dobře pamatuji, že čeští lidé nám dali více, než byli schopni dát vlastním. Vždyť všechny ty děti studovaly, vystudovaly i vysoké školy," vzpomíná Statis.

A dodává: „Vyrůstali jsme v krásném prostředí země, která nás přijala, kde nebylo opomenuto absolutně nic. Vyrůstali jsme zde v dětských domovech. Ale to nebylo nic z toho, co si člověk vybaví, když se řekne dětský domov. To byly domovy plné lásky, trpělivosti. Domovy, kde lidé udělali všechno proto, abychom nezapomněli na to, kdo jsme a odkud jsme. Učili jsme se řecké kultuře, měli jsme vyučování v našem jazyce i v českém jazyce," popsal nám Statis, kde se vzala jeho patrně nefalšovaná láska naší zemi.

Příběh:
Pohraničník vypráví: Nepůjdu střílet do lidí jako Mašíni

Podstatnou část svého aktivního života tak Statis Prusalis prožil v Československé socialistické republice. Na živobytí si vydělával jako muzikant s řeckou kapelou Athény. Ostatně muzika, je podstatnou součástí Statisova života i dnes. A byla to právě ona, která mu vydělala a vydělává dodnes na to, aby mohl být majitelem zámku v ostravské Porubě z konce patnáctého století.

Dále:
Zrušit komunisty? Řečtí soudruzi jsou šokováni: Machinace vlády!

Chtěli nás věšet