Na nedávné přednášce sociologa a profesora Jana Kellera v Hradci Králové padla od jednoho z posluchačů otázka: Co když dvě třetiny populace tvořící  dnešní společnost svrhne oněch pět až deset procent bohatých nad sebou?

Nesouměřitelnost - to je průšvih doby

„Já myslím, že o to ani tak nejde, aby někdo někoho strhával. Dnes máme jiné adrenalínové zábavy, než někoho strhávat," začal Keller odpovídat z vesela.

Pak už ale zvážněl: „Mohlo by to jakž takž fungovat, pokud bychom se vrátili od nesouměřitelnosti k obyčejné nerovnosti. Ať je nahoře pět až deset procent populace. Ale ať nemají astronomicky více než ostatní. Protože pak už nikdo nemůže uvěřit řečem o otevřené společnosti. Nemůžete se nikdy svým úsilím dostat mezi ty, kteří berou milionkrát více, než vy,“ uvedl Keller definici, kterou následně rozvinul.

Odtrhl se vršek pyramidy, neschopní zůstávají na špici

„Pokud má společnost tvar pyramidy, tak ať ti nahoře jsou nahoře. Ale společenská pyramida je tu od toho, aby ti neschopní čas od času znova šli shora dolů, a ti schopní, aby mohli jít nahoru. Ale jakmile se vršek pyramidy odtrhne - a k tomu právě došlo - tak nahoře zůstanou úplně neschopní. O tom napsal před sro lety Vilfredo Pareto - a nic lepšího se na to téma napsat nedá. Schopní zdola se mezi ty nahoře nikdy nedostanou,“ konstatoval Keller pro ParlamentníListy.cz.

„Francouzští sociologové porovnali příjmové rozdíly v rámci střední vrstvy. Čili v rámci pětašedesáti procent populace řadící se ke stření vrstvě porovnali rozdíl v příjmu mezi těmi příslušníky střeních vrstev, kteří berou nejméně a těmi, kteří berou nejvíc,“ uvedl Keller příklad.

Střední vrstvy a bohatí? Centimetry proti kilometrům

Podle něj pak rozdíl v ročním příjmu mezi spodní hladinou střední třídy a těmi, kteří v rámci této třídy berou nejvíce, znázornili sociologové úsečkou dlouhou jeden metr.

„A teď tyto příjmové rozdíly porovnali s majetkovými rozdíly mezi skutečně bohatými a středními vrstvami, které mají příjmy jenom z profesní činnosti – ze zaměstnání. Zatímco ti skutečně bohatí mají ve Francii ze zaměstnání jenom sedm procent svých příjmů. Třiadevadesát procent svých příjmů mají z obrovských majetků,“ podotkl sociolog ještě na vysvětlenou.