„Inu, to by se mi také líbilo. Košer to ale podle mě není, protože ta firma dostává peníze od výrobců a dovozců. Za jednu provedenou službu tak dostává vlastně zaplaceno dvakrát," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec TOP 09 Daniel Korte, který sám vlastní podíl ve firmě na zpracování železného odpadu a likvidaci vraků automobilů.

Dále čtěte:
Nevážíme si hrdinů, tvrdí poslanec Korte. Ctirade Mašíne, čest Vaší památce

Obdobně zareagoval i hejtman Jihočeského kraje a stínový ministr životního prostředí ČSSD, Jiří Zimola: „Schvaluji investice do životního prostředí, ale ptám se, jestli takto spíš nevyhazujeme peníze," konstatuje Zimola.

Podle něj je spousta oblastí, kde by tyto peníze bylo možné uplatnit podstatně lépe. "Každý z nás, kdo si chce koupit novou elektroniku, platí v ceně zboží i peníze na likvidaci toho starého. Vedle toho dáváme z našich daní, tedy ze Státního fondu životního prostředí ještě další peníze, což už je nad rámec," podivuje se Zimola.  Nicméně, pokud jde o zmíněné elektrospotřebiče, není podle něj případ s dotacemi tak jednoduchý, jak se zdá, navíc vše je podle zainteresovaných stran čisté a zákonné.

Psali jsme:
Další zvýšení poplatků. Tentokrát za odpad, až o sto procent

Dotace je na sběrná zařízení

Firma Asekol má přiznané dotace z Fondu soudržnosti na čtyři projekty v celkové výši 42 039 283 korun. „Jde o financování nádob pro sběr vysloužilého elektroodpadu v ulicích a nákup i instalaci sběrných zařízení pro sběrné dvory v kraji plzeňském a středočeském. Nejde tedy o financování samotného sběru a likvidace elektroodpadu. Financování ještě není u všech projektů ukončeno, takže ještě nebyla proplacena celá výše přiznané dotace," vysvětlila mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová s tím, že nárok na dotaci byl důkladně posouzen a nádoby z ní pořízené slouží k zahuštění sítě sběrných míst pro větší pohodlí občanů. O takovou dotaci si prý může zažádat každý subjekt z oblasti nakládání s odpady.

Jsou ale podniky, například firma Elektrowin, která také zajišťuje sběr, svoz a recyklaci elektrozařízení pro výrobce velkých a malých spotřebičů, a také investuje do sběrných prostředků. O dotace však nepožádala. „Povinnost zajistit financování zpětného odběru uložil výrobcům zákon a jsem zcela přesvědčen, že toto financování by mělo být plně zajištěno z příspěvků výrobců, takže by se na něm neměl podílet ani stát ani Evropská unie. Výrobci by neměli být nikde zvýhodňováni čerpáním jakýchkoliv dotací," podotkl ředitel Elektrowinu Roman Tvrzník. Investice této firmy do Wintejnerů (velkoobjemové kontejnery pro sběrné dvory), a do malých kontejnerů pro obce, už překročila částku padesáti milionů korun. Ta byla hrazena z vlastních zdrojů Elektrowinu. Další oslovená firma Ekolamp na otázky ParlamentníchListů.cz neodpověděla.

Dále čtěte:
Korte při hlasování o nedůvěře zpíval. To se nesmí, křičela opozice

Firma Asekol  rozšiřuje síť kontejnerů, i když nemusí

Marketingová manažerka společnosti ASEKOL Hana Ansorgová společně se Stáním fondem životního prostředí zdůrazňuje, že získaná dotace se týká stacionárních kontejnerů, a ne recyklace samotné. „Pořízení, instalace a provozování těchto kontejnerů je službou zcela nad rámec zákonných povinností, které plníme jménem našich klientů,"konstatovala. Kontejnery jsou podle ní zřizovány nezávisle na povinných sběrných dvorech a jde o službu spotřebiteli. "Dotace kryje přibližně polovinu nákladů spojených s projektem, druhou financuje firma Asekol, z prostředků klientů kolektivního systému," doplnila Ansorgová. Také ona připomněla, že o dotaci mohly zažádat i další kolektivní systémy.

Systematická péče o životní prostředí, odpadové hospodářství a vytváření návyků obyvatel v oblasti třídění a recyklace odpadu, je podle Ansorgové v zájmu Evropské unie, státu i místních samospráv. „Své zřetelné ano této politice potvrdil stát až ve chvíli, kdy dotaci přidělil," doplnila. Projekt rozšíření sběrné sítě podpořil i Svaz měst a obcí. Proto se také Asekol rozhodl zvýšit počet kontejnerů a požádal o dotaci. Zhuštění sítě míst zpětného odběru je podle jeho odborníků jedinou cestou jak zajistit, aby především drobná vysloužilá elektrozařízení nekončila i nadále v popelnicích či na černých skládkách.

Tajemný fond autovraků

Poslanec Korte také zmínil situaci v jeho předmětu podnikání. „Pokud jde o likvidaci autovraků, dělá se to v civilizovaných zemích tak, že dovozce a výrobce dávají peníze do fondu za každé auto. Autorizovaný likvidátor pak z toho fondu dostává za zlikvidované auto nějaké prostředky," vysvětluje Korte. U nás to podle něj nefunguje. Dovozce a výrobce prý platí, ale co se ale s fondem děje pak, není jasné. "Jsme povinni přijmout zdarma vrak, ale něco stojí manipulace, administrativa, a podobné provozní náklady. Recyklace vraků starších aut je špatná, náhradní díly už nikdo moc nechce. Z motoru hliník a z kastle rezavý plech, který s bídou prodáme kilo za padesátník," stěžuje si poslanec. Jde podle něj o neziskovou, často i prodělečnou činnost.

Hejtman Zimola se podivil tomu, že ostatní firmy zatím dotaci nemají.  „Soudě podle informací, které jste mi řekl, je to špatně. Záměr rozšíření sítě je samozřejmě bohulibý. V porovnání s tím, že jsou ale i jiné společnosti s podobnou činností, které se k těm penězům nedostaly, to určitě neobstojí," konstatuje Zimola. To, že všichni mohli dotaci dostat, je podle něj standardní odpověď. "Známe to, někde se něco vyvěsí na velmi krátkou dobu a informuje se jen jedna firma. Tak se dostojí liteře zákona, nikdo jiný ale nemá šanci se přihlásit. Kdyby těch peněz bylo tolik, ozvou se určitě i ostatní firmy," řekl ParlamentnímListům.cz Zimola.

Síť kontejnerů jako vražedná past

Koncepčně se u nás zpětný odběr elektroodpadu řeší od roku 2005. Pro likvidaci vysloužilých spotřebičů jsou všichni výrobci, podnikatelsky činní na českém trhu, povinni přispívat na úhradu těchto nákladů částkou, stanovenou na základě jejich podílu na trhu. Tyto prostředky shromažďují kolektivní systémy, tedy neziskové společnosti vytvořené výrobci. Na zvláštních účtech kolektivních systémů se proto shromáždily řádově stovky milionů korun. Za ně je organizován zpětný odběr a ekologická likvidace. Společnost Elektrowin se tak stará o velké a malé spotřebiče, nářadí a nástroje. Asekol zodpovídá za spotřební elektroniku, kancelářskou, telekomunikační a výpočetní techniku. Ekolamp má na starosti světelné zdroje a osvětlovací tělesa.

Česko se zavázalo, že každý rok odebere zpětně alespoň čtyři kilogramy elektrozařízení na obyvatele, což plní od roku 2008. Třeba roku 2010 to bylo 5,3 kilogramu. Asekol se podle Ansorgové podílí na plnění kvóty zhruba čtyřiceti procenty. Případ podle odborníků opět není černobílý a firma Asekol z peněz státu a Evropské unie zkvalitňuje v duchu zákona žádanou veřejnou službu spotřebitelům.

Síť kontejnerů však může pro některé chytráky představovat i smrtonosnou past. V Pečkách na Kolínsku se v kontejneru firmy Asekol udusil mladý muž, který v něm hledal použité mobily a počítače ke zpeněžení. Ví se i o několika dalších výstražných případech s kontejnery jiných firem. A tak, v době utahování opasků a škrtů v řadě oblastí, mělo by vést vyplácení podobných dotací přinejmenším k úvaze, zda je jich v takové míře zapotřebí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE