Křemen (TOP 09): Politika appeasementu aneb mezinárodní zločin v podání českých politiků

01.09.2014 19:40 | Zprávy

Nastalo září, měsíc, na jehož konci si budeme připomínat jedno smutné výročí. Výročí události, která nadobro změnila českou národní povahu. Události, která se na nás podepsala na desítky let dopředu a kterou pociťujeme dodnes. Mnichovské dohody.

Křemen (TOP 09): Politika appeasementu aneb mezinárodní zločin v podání českých politiků
Foto: pevnosti.kvalitne.cz
Popisek: Signatáři mnichovské dohody

„Co my můžeme chtít? Vždyť jsme jen malý prdeček uprostřed Evropy, který ani nikdo nezná a o kterém vždycky rozhodnou ti druzí, ti silnější.“ Podobná „národní hrdost“ převládá u valné části Čechů. S českou národní vlajkou se u nás setkáte prakticky jen na vládních budovách a v období státních svátků, o nichž mladá generace dnes už prakticky netuší, proč se slaví. Často se u nás projevuje apatičnost, nezájem o příkoří na druhých, na sousedech, ale třeba i na kamarádech. Hlavně že nám se nic neděje. Hlavně že máme alespoň nějaký přísun peněz, své jisté a vše ostatní nám může být jedno. Ale nemělo by. Jestli nás totiž historie o něčem poučila, tak o tom, že jsme nepoučitelní. A není pravda, že historie se nemůže opakovat.

Důkazem budiž současné Rusko a konflikt na Ukrajině. Státu, jehož hranice v době vzniku Rusko garantovalo. Dnes Vladimir Putin docílil připojení Krymu, který sice historicky býval ruský, ale na základě mezinárodních dohod snažících se udržet alespoň minimální stabilitu oblasti východní Evropy byl součástí Ukrajiny. Ano, měl mít dostatečný statut autonomie, aby tamní převážně ruské obyvatelstvo nemělo pocit určité ukřivděnosti. Ale odtržení Krymu od Ukrajiny je srovnatelné s tím, kdyby Maďaři takto docílili odtržení Transylvánie od Rumunska, protože tam žije více jak milion Maďarů. Také by to porušilo mezinárodní smlouvy. Konkrétně Trianonskou z roku 1920. Jenže Maďarsku by to na rozdíl od Ruska neprošlo.

Situace s putinovským Ruskem dnes v mnohém připomíná hitlerovské Německo. Putin podobně jako Hitler ukusuje kousek po kousku území cizího státu a Západ jen přihlíží a zavírá oči. Otevřený konflikt s Ruskem by bezpochyby rozpoutal možná jeden z největších válečných konfliktů od druhé světové války, měl by proto být až tím nejposlednějším řešením. V současném ekonomicky provázaném světě se jako efektivní řešení jeví sankce, které se Západ snaží přijímat, byť jsou zatím ve stávající podobě dosti bezzubé. Ale aspoň něco. Aspoň nějaké gesto nesouhlasu. Až na přisluhovačské babišovsko-sobotkovské Česko. Stát se zkušeností Mnichova, který natolik změnil českou mentalitu, by dnes měl jako jeden z prvních prosazovat opatření proti bezprecedentnímu jednání Ruska v osobě Vladimira Putina.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: TOP 09

Martin Exner byl položen dotaz

K čemu ta pomoc Ukrajině je?

Netvrdím, že má pomoc skončit, ale válka ano. A co třeba ČR nebo Evropa dosud udělala pro její ukončení? Nebo to se sází jen na to, že budeme Ukrajinu vyzbrojovat a ta Rusko vojensky porazí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nadace ČEZ: V pardubické části Svítkov pokračovali v sázení stromů

14:54 Nadace ČEZ: V pardubické části Svítkov pokračovali v sázení stromů

Lokalita U Trojice v Pardubicích prochází změnou. Na loňskou jarní výsadbu navazuje výsadba dalších …