Te Deum je časopis, který píší většinou tradiční katolíci a někteří konzervativní katolíci. Měsíčník navazuje na prvorepublikové časopisy jako Rozmach a Řád, říká Čejka.

Tradiční katolíci vs. II. Vatikán

Jaká je definice tradičního katolíka? „Katolický tradicionalismus je taková religionistická terminologická pomůcka, aby se odlišili normální katolíci od liberálních katolíků. Tradiční katolík je takový katolík, jakými byla ještě před šedesáti, sedmdesáti lety většina katolíků. Kdyby teď přišel sv. Tomáš Akvinský či sv. Dominik, tak by tradiční katolíky považoval za svoje souvěrce na rozdíl od těch liberálních, které by považovali za heretiky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Čejka.

Tradiční katolíci jsou velkými kritiky nedogmatického Druhého vatikánského koncilu. „Největší chybou Druhého Vatikánu je přizpůsobování se světu, myšlenka, že by se Církev, její učení i Bůh měli přizpůsobit světu, zatímco podle pravověrného katolického učení by to mělo být přesně naopak. Z tohoto bludu všechno ostatní vychází: chybné pojetí náboženské svobody, které by dříve bylo odsouzeno jako mylné, pošetilé či dokonce bláznovské. Velká část koncilních otců bohužel přijala dříve odsouzený takzvaný katolický liberalismus,“ míní Čejka.

Jako příklad uvádí, jak se koncil vyjádřil o islámu: „Církev se dívá s úctou také na muslimy, kteří se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem.“ Podle něho se nelze dívat s úctou na falešná náboženství, lze je ale v rámci občanského smíru či míru mezi státy tolerovat.

Intelektuál Benedikt XVI. a básník Jan Pavel II.

Autoři Te Deum uznávají všechny papeže, ale za svůj vzor považují ty papeže, kteří hájili tradiční pojetí katolické víry. „Není to tak, že bychom některé papeže neuznávali jako papeže. Stejně jako v dějinách jsou lepší i horší lidé, tak najdeme horší i lepší papeže. V moderní době je pro nás klíčovou osobou papež sv. Pius X., který odhalil a poukázal zcela jasně na nebezpečí modernismu uvnitř Církve. Bohužel se mu nepodařilo ho zcela vymýtit a později se z různých důvodů ustoupilo od linie sv. Pia X. vypořádávání se s nepřáteli uvnitř Církve,“ posteskl si Čejka.

Čejka porovnal i dva poslední římské biskupy. „Benedikt XVI. je více intelektuál, Jan Pavel II. se více tvářil jako takový muž lidu, byla to jeho imidž. Benedikt je spíše intelektuál a filozof, který na rozdíl od Jana Pavla II. řadu problémů vidí. Jan Pavel II. byl více básník. Řadu problémů si nepřipouštěl nebo nechtěl připouštět,“ míní šéfredaktor Te Deum.

Teologicky se podle Čejky ale oba papežové od sebe zásadně neliší. „Oba vycházeli z trochu jiné filozofie. U Jana Pavla II. nalezneme prvky existencialismu, Benedikt XVI. se více kloní ke klasičtější filozofii. Myšlenky Benedikta XVI. jsou lépe uchopitelné, u Jana Pavla II. nebylo jasné, zda je něco pouze obraz a jak jsou některé pojmy myšleny. Jeho encykliky jsou spíše jakási přemítání než jasná stanoviska,“ myslí si Čejka.