Poslankyně Řápková upozornila, že normu si vyžádala složitá situace v mnoha lokalitách, zejména v poslední době. Podle ní však nejde pouze o lokality, které jsou zmiňovány v poslední době, ale upozornila, že se na ni obraceli starostové z řady obcí, kteří už si nevěděli rady s nepřizpůsobivými občany.
-
SLEDUJEME téma!: Šluknovsko
Novela se dílčím způsobem dotýká i trestního zákona, protože se snaží posílit účinnost sankcí a obecnou vymahatelnost práva i zavedením nového typu sankce v podobě zákazu pobytu, jehož porušením by byl vlastně spáchán trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, po čemž by mohlo následovat vykázání z místa.
Podle Řápkové je tímto zákonem posilována právní jistota v otázce vymezení nočního klidu, na který zákon zatím nepamatoval. Podle novely má být rušení nočního klidu přestupkem a tím i vést k uložení sankce. Výčet sankcí je podle předkladatelů v současné době nedostatečný, proto se rozšiřuje o zákaz pobytu. Důvodem je podle Řápkové nevymahatelnost pokut, čímž se sankce stávají neúčinné a oslabují i autoritu zákona správních orgánů, které nemají možnost pokutu vymáhat.
Není legislativa, podle níž lze uložit zákaz činnosti u prostituce, říká Řápková
V praxi dochází nezřídka například k tomu, že jsou pokutovány osoby provozující prostituci pro porušení zákazu stanoveného pro nabízení a vykonávání prostituce obecně závaznou vyhláškou obce. Vzhledem k neexistenci potřebné legislativy není možné uložit zákaz činnosti. Obdobná situace je i v případě porušování zákazu konzumace alkoholu nebo žebrání na některých veřejných prostranstvích v obci.
Dalším a závažným příkladem jsou osoby, které opakovaně a úmyslně způsobují škodu na cizím majetku krádeží, zničením či poškozením věci z takového majetku anebo opakovaně a úmyslně narušují občanské soužití drobným ublížením na zdraví, to vše samozřejmě za předpokladu, že jejich jednání je kvalifikováno jako přestupek. Pokud však odmítají pokutu uhradit a neúspěšné je zde i provedení exekuce (například pro nedostatek jejich majetku), přichází nutnost zavést nový typ sankce v podobě zákazu pobytu.
Zákaz pobytu podle přestupkového zákona je pouze na tři měsíce
Sankce zákazu pobytu má být obdobou trestu zákazu pobytu podle trestního zákona, který má ovšem právo zakázat pobyt až na 10 let. V přestupkovém zákoně Řápkové by však šlo o tři měsíce.
Tato sankce by spočívala v tom, že by se pachatel nesměl po dobu trvání této (až tříměsíční) sankce zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu, tedy například na území celé obce, v některé její městské části či městském obvodu nebo na území určité, přesně vymezené, části obce (typicky v místech, kde je nejčastěji provozována sankcionovaná činnost). „Pokud by bylo nezbytné, aby se osoba po přechodnou dobu na takové místo nebo obvod musela dostavit nebo v něm pobývat v nutné osobní záležitosti, například kvůli návštěvě lékaře, správního orgánu apod., bylo by k tomu třeba povolení správního orgánu, který sankci uložil," připomněla Řápková. Co se týče nakládání s majetkem pachatele na tomto pro něj dočasně „zakázaném" území, musel by s ním podle novely sankcionovaný nakládat pouze na dálku, popř. prostřednictvím jiné osoby, tedy stejně jako je tomu dnes u zákazu pobytu uloženého podle trestního zákoníku.
Neschvalujte zákon kvůli problémový lokalitám, rádí Křeček
Poslanec Stanislav Křeček (ČSSD) varoval před tím, aby se norma schvalovala kvůli nějakým problémovým lokalitám, protože zákon musí platit pro všechny. „V opačném případě je to stanné právo," řekl Křeček. Připomenul také sovětské právo, kde byl, ovšem v trestním zákoně, zákaz zdržování se v jistém místě. „Obavám se, že je to (novela Řápkové) z jiné doby."
„Představme si situaci, kdy tomu člověku je skutečně ten pobyt zakázán. Co bude dělat? Kam půjde? Vrátí se na místo? Hovořilo se tady o sestěhování osob. No, dámy a pánové, každému sestěhování musí předcházet vystěhování. A jestliže ti lidé budou vystěhováni, no tak se nedivme, že se někam sestěhovali," rozčiloval se Křeček
Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) kritizoval, že není pamatováno na cizince s dlouhodobým pobytem. Navíc je norma podle něj v rozporu s ústavou. Norma o zákazu pobytu je podle něj také v rozporu s Listinou základních práv a svobod, konkrétně s jejím bodem 4.
Obce nesmějí mít pravomoci jako soud
„Obcím nelze dávat možnost ukládat stejné sankce jako soudu," konstatoval ale, že se nebrání další diskuzi, novelu by však podle něj mělo připravit ministerstvo spravedlnosti. Následně navrhnul zamítnout projednávanou novelu. Sněmovna však většinou koaličních hlasů novelu podpořila.
Jan Čechovský (ODS) varoval, že řada obcí musí řešit problém občanů, kteří tam nemají bydliště a na nízký respekt ze sankcí přestupků. „Dokonce vláda upozorňuje na možný nesoulad s listinou základních práv a svobod."
„Svaz měst a obcí návrh podporuje, a to s podotknutím, že územní samospráva nemá v současnosti dostatek instrumentů k řešení situací spojených s některými přestupky veřejného pořádku v obcích a také s vírou, že nás problémy a názory měst a obcí zajímají," konstatoval Čechovský.
"Navrhovaná úprava na jedné straně samozřejmě reaguje na aktuální problém. Na druhé straně upozorňuji, že by to nemělo sklouznout jenom k nálepce dneska řešených, v uvozovkách vyloučených skupin, ale může postihovat celou škálu dalších skupin, včetně prostitutek nebo extrémistů" nabádal poslanec. Poslanec zároveň upozornil na potřebu vytvoření centrálního přestupkového registru.
Poslankyně Ivana Řápková pak připustila, že předkládaná úprava zákazu pobytu může být dočasnou verzí. „Zákaz pobytu je jen pro opakovaný a vybraný přestupek. „Není pravda, že postižené osoby by neměly možnost odvolání. Je znám i institut „odložitelnosti a nebylo by tomu jinak ani v tomto případě," konstatovala.
Novela ghetta nevytváří, brání se Řápková
Řápková také popřela, že by novela souvisela s vytvářením get. „Jsou to některé dotační programy, které nám pomohly ghetta vybudovat," dodala. Zopakovala, že se to týká naprosto všech přestupců, kteří budou „zvlášť hrubým způsobem porušovat pořádek". „Návrh byl podaný v únoru, tj. dlouho před problémy na Šluknovsku," dodala.
Jde například i o osoby, které se dopouštějí přestupků, a přitom podle předkladatelky vůbec nemusejí bydlet v tom místě. Jako přiklad uvedla prostitutky, které provozují svou činnost na silničních trasách a vůbec to nesouvisí s jejich místem bydliště.
V diskuzi zaznělo, že je třeba, aby se s takovými problémy uměl vypořádat i správní orgán. Už s ohledem na to, že peněžité tresty také ukládá samospráva. Bylo navrženo prozkoumat i zkušenost okolních zemí. Například Polsko nebo Maďarsko podle některých poslanců ukládá za přestupky od 1 do 60 dnů odnětí svobody.
Sněmovna poté propustila převahou koaličních hlasů novelu zákona do druhého čtení.
Projev Ivany Řápkové k novele:
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká