V České straně sociálně demokratické to vře. Během ponovoročního týdne totiž vyšla najevo skutečnost, která jí může dokonce silně otřást.

V souvislosti s privatizací Mostecké uhelné oznámil dočasné pozastavení svého členství v partaji její bývalý šéf Stanislav Gross. Nad jeho krokem vyjádřili své překvapení nejvyšší představitelé strany.

Více:
Miliony za privatizaci dolů přistály na účtech lidem kolem Grosse

Zaorálek: Grossovy kroky stranu poškozují

Místopředseda partaje Lubomír Zaorálek k celé věci uvedl: "Je to něco, co ČSSD poškozuje, Stanislav Gross nám svůj postup nevysvětlil," sdělil ve čtvrtek s tím, že celou věc bude strana řešit na pátečním gremiu.

Jihomoravský hejtman a kandidát na šéfa strany Michal Hašek navíc požaduje, aby své členství v ČSSD nepřerušil jen Gross.

"Rozhodně budu požadovat informaci o této kauze a celkovém postupu středočeské ČSSD a na základě toho také stanovisko vedení ČSSD, které musí zvážit i možnou výzvu dotčeným aktérům, aby přerušili členství ČSSD do vyšetření a objasnění celé věci," uvedl Hašek.

Mostecká uhelná jako černý Petr

A právě Mostecká uhelná bude zřejmě pomyslným želízkem v ohni. Podle odhadu státu v měl totiž polovině 90. let cenu devět miliard korun. V roce 1999 přitom prodal stát 46,3 procenta akcií švýcarské firmě Investenergy za 650 milionů korun.

Jak zjistily ParlamentníListy.cz, nejednalo se na tehdejší dobu o nijak nestandartní obchod. Tehdejší předseda Fondu národního majetku a současný europoslanec ČSSD Jiří Havel vysvětlil, jak se tehdy obchodovalo.

Zdánlivě nevýhodný obchod, který měl být kompenzován provizí pět milionů dolarů, nebyl podle něj tak velkou záhadou. Miroslav Šlouf, šéf poradců Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, řekl, že Zeman se obchodem nezabýval.

 

• SLEDUJEME kauzu Gross

 

Zeman se tím nezabýval

„Moc o tom nevím, ale bylo to přijato v nějakém balíčku. Miloš Zeman se tím vůbec nezabýval," uvedl Šlouf pro ParlamentníListy.cz. „Všechny privatizace spadaly do pravomoci ministra průmyslu a financí. Zřejmě to předkládal Grégr, jako místopředseda vlády. Finance měl na starosti Mertlík, ale ten byl ve funkci dva měsíce, takže o to nemohl nic vědět.Něco by o tom mohl vědět tehdejší předseda Fondu národního majetku. To byl tehdy Jiří Havel," poradil Šlouf.

Tak to prostě chodilo

A právě ten uvedl, že se jednalo o věc, do které nešlo příliš zasahovat. „Pokud si vzpomínám byla to věc, do které se nedalo nijak zasahovat. Stát dostal nabídku, ta se předložila vládě a ta to schválila. Jenomže ta nabídka byla postavena způsobem, berte, nebo nechte ležet. Buďte nabídku budete akceptovat, nebo neuvidíte nikdy nic," vysvětlil ParlamentnímListům.cz Jiří Havel s tím, že tímto způsobem se zkrátka v 90. letech jednalo.

Více čtěte:

Foto: Zbyněk Pecák