Jak jdou kšefty? „Kšefty se tak nehýbou. Krize je asi znát v každém odvětví. Ať je to stavebnictví, pohostinství nebo ubytování. Ono tady v Krumlově se může zdát, že je tu hodně lidí, ale s financemi je to slabší. Navíc se pořád otvírají nové a nové hospody, takže ti lidé se rozptýlí a jak říkám, už to není co bývalo," reaguje hospodský.

Cikán a úvěr? To bylo tóčo

Jak se vůbec semlelo, že má dnes už devatenáct let svojí hospodu? „Ve dvaadevadesátém se v malé privatizaci prodávaly v Krumlově baráky. My jsme tu bydleli, manželka se tu narodila. Tak jsme si řekli, buď se odstěhujeme a půjdeme do paneláku, nebo ten barák prostě koupíme," vypráví Milan Kotlár.

„Já tenkrát dělal v mlékárně v kotelně, takže žádné peníze ušetřené nebyly, no a když jsme šli do banky, tak prostě viděli cikána, a bylo... Rok nám to trvalo, než jsme sehnali peníze. Nakonec jsme dostali úvěr tři sta tisíc, ale bylo to otřesný. Hádka s ředitelem banky...", nastiňuje pro ParlamentníListy.cz hospodský.

Další příběhy čtěte ZDE

Hádka? „No to už jsem si nebral servítky," směje se. „To už jsem si říkal, já nemám co ztratit, když vám sdělí (ředitel banky) do očí, že k vám nemá důvěru, jenom proto, že jste cikán... Tak jsem mu od plic řekl: A já mám mít důvěru k vám, když jste bývalý komunista? No a už to začalo, už to lítalo, bouchání do stolu... Nakonec nám ty peníze dal. Tři sta tisíc. Já tenkrát vydělával tři tisíce, to jsem si pak říkal, ježíšmarjá to v životě nesplatím," vzpomíná majitel hospody a dodává: „Prostě ty začátky byly krušný."

SLEDUJEME téma Romové

V klidu nejste nikdy, lidi nemají prachy

A co dnes, je už v klidu? „V klidu nejste nikdy. Každej den máte strach, že otevřete a nevíte, jestli přijdou lidi, nebo nepřijdou. Víkendy jsou lepší, ale v týdnu přijde pět šest lidí, takže že bych byl v klidu, to fakt ne. Dělám tady devatenáct let a neměl jsem dovolenou, vlastně už ani nevím, jak bych se na dovolené měl chovat. Ty tržby nejsou takové, abych si mohl dovolit na tejden nebo na čtrnáct dní hospodu zavřít. A to ještě nemám za pivo tak extrémní ceny jako v okolí," posteskl si Milan.

Pak přiznává, že by možná, kdyby mohl znovu volit, zůstal tam, odkud přišel - z kotelny. „Ono všechno má své pro a proti. Je fakt, že jsme ztratili hodně z volnosti a takové té rodinné pohody, že máte volný víkend, že si můžete něco naplánovat s rodinou. Tady nemůžete nic, tady jste šest dní v tejdnu. Zase ale tady máte střechu nad hlavou, o kterou vás nikdo nepřipraví. Takže je to napůl a dnes bych daleko víc kalkuloval, o co přijdu a co získám," říká nám hospodský, ale smutně přitom nevypadá.

Zlatý časy už byly, teď už je jen hůř a hůř

Na otázku, kdy byly zlaté časy, se zasměje. „My, když jsme v devadesátých letech tady všichni začínali, tak jsme si říkali, že zlatý časy přijdou. A my nevěděli, že zlatý časy už byly. Ono do toho sedmadevadesátého roku, to fakticky byly zlaté časy a my si to neuvědomovali. Ale tenkrát skoro nebyla nezaměstnanost a lidi přišli do hospody a pětikilo, litr? To neřešili. Dneska v ruce obrátí každou stovku," posteskl si Kotlár a dodal, že od té doby je pomalu ale jistě hůř a hůř.

„Tenkrát všichni i cikáni přišli, dali si pivo a večeři, utratili patnáct set korun, dva tisíce a nedělali z toho vědu. Dneska cikán přijde a řekne, nemám peníze, dáš mi na sekeru? No a já dávám, možná až moc, to je ten průs...r ," směje se bodrý hospodský.

A že dobře už bylo dokladuje dalším argumentem. „Nakonec tenkrát jsem si v devadesátém šestém jedinkrát koupil fungl nové auto Škodu Felicii na leasing. A jezdí do dneška. Mám ji jako zálohu, teď jsem jí dal přelakovat. Na jaře jsem si koupil Passata, ale to je šest let staré auto. Na opravdu nové jsem měl jen tehdy."

Kdo říká, že živnostníci kradou, ať si to zkusí

„Ono se říká, no jo živnostníci kradou," zlobí se na některé mýty. „Ale ať si to každej zkusí šest dní v týdnu devatenáct let. Já si dneska nedovolím lidem říct: Zavíráme. Ty časy, kdy se řeklo, že poslední pivo v jedenáct a domů o půlnoci, ty už jsou pryč. Dokud tu někdo je, jsem tady. I když z toho piva moc nemám. Manželka to samé. Včera jsem šel spát ve čtyři ráno den před tím před pátou," popisuje strasti cesty, na kterou se před devatenácti lety vydal.

„A zdražování? Já když zdražuju, tak o koruny, a to si to vždycky hodně rozmyslím, v podstatě jen kalkuluji, aby to pokrylo zvýšené náklady na energii, ale jinak jsem vlastně pořád jen na svých."

Seknu s tím jedině, když to manželka už nezvládne

Jestli někdy Milana Kotlára napadlo se vším seknout? „To záleží jen na tom, jak to bude zvládat manželka, protože ta je po dvou operacích páteře. Pokud by to přestala zvládat a já nesehnal dobrou kuchařku, tak se to tady asi zruší?" dodal Kotlár. Celých devatenáct let je totiž na place on a v kuchyni jeho žena.

Jste extrémisté

Nejde se nezeptat na jeho názor na majoritní společnost versus Romové. „Podle mě se česká majoritní společnost hodně posunula směrem k extrémismu a k radikálům. Navíc si myslím, že třeba na severu je ta eskalace provokována právě radikály, vždyť vezměte si, jak se pan Kohout snaží to protlačit všude po republice, kde cítí podporu. Ve Varnsdorfu, v Ústí nad Labem, do Prahy..."

Problémy přiznává Kotlár i v Krumlově. „To není pravda, co se píše o Českém Krumlovu," reaguje Kotlár na dotaz, jak je to se situací ve městě, kde mnohdy bývá soužití Romů s majoritou označováno za příkladné.

„Já už jsem říkal starostovi, přestaňte prostě kecat do těch novin. A on? To neříkáme my, to píšou ty novináři sami. To dělají média," konstatuje hospodský, který je jen tak mimochodem už třetí volební období zastupitelem Českého Krumlova. Podle něj média všechno schválně přehánějí, aby to bylo pro čtenáře zajímavé. „Tady taky máme problémy, ne tak silné a takového rázu jako jinde, ale taky tu máme nácky, taky by to nejradši řezali jenom proto, že je někdo černej," dodává.

Cikány neomlouvám, ale je to i vaše vina

„Jasně, cikáni si za spoustu věcí můžou sami, to jim nikdo neodpáře. Ale společnost jim hází klacky pod nohy. Já nesnáším lidi, co kradou, bílej, černej, já to nesnáším, kdyby bylo po mém, tak prostě sekám ruce. Jednou ukradneš přijdeš o malíček, podruhé další kus a on by si to každej uvědomil, že krást se nemá. A když ne, každej by na něm viděl, koho má před sebou," konstatoval Kotlár.

Ale současně vidí i příčiny, které někoho můžou dotlačit na scestí. „Když je minimální mzda osm tisíc a podpora je někde pět a půl, šest tisíc, tak ten rozdíl, to není žádná motivace do práce. Když k tomu přidáte, jakou šanci má asi cikán na trhu práce, a to i ten, co má vzdělání. I ten pořád bude mít problém se do kolektivu začlenit. Společnost je prostě nechce," myslí si Milan.

„To se stačí jenom zeptat lidí, co chodí do práce podnikají mají firmu: A ty by si vzal cikána do práce? A nikdo neřekne ano. Přitom neví o tom člověku nic, neznají ho. Prostě tenhleten národ má hrozné předsudky," myslí si hospodský, který je sám cikán.

Už od školky cikánské děcko odstrkujete, tak co chcete?

„To začíná už ve školce. Když rodiče furt dětem tlačí do hlavy, nesmíš se bavit s cikánem, nesmíš se s ním kamarádit. Nebo chraň pán bůh, aby si holka přivedla domů cikána nebo kluk cikánku, to je prostě katastrofa pro českou rodinu," říká Kotlár, jak to obecně funguje.

„Cikánům se pořád předhazuje vzdělání. Tak se zamyslete, představte si, že to začne už ve školce, že to dítě nastoupí do školky a už mu české dítě začne nadávat, začne ho odsuzovat a učitelka nereaguje. Pak nastoupí do školy, tam je to to samé, jak chcete ty děcka motivovat, aby se jim ve škole líbilo? Jasně, že takové dítě chce ze školy pryč. Prostě tahle společnost umí jenom urážet, ponižovat, zesměšňovat," dodává s vykřičníkem muž, kterého lze těžko považovat za nemakačenka.

Pro vás je důležitý titul, pro nás rodina

„Každej mi říká, že máme jinou kulturu. V čem jsme jiní? Já tady měl profesora z Univerzity Karlovy a co vyučuje romistiku a bavili jsme se o tom už kolikrát. Nedokázal mi říct jedinej argument, v čem jsme jiní. V barvě pleti, to je asi jediné," kroutí hospodský hlavou.

„Vy máte možná jinak seřazené hodnoty. Spíš koukáte na to vzdělání, abyste měli před jménem nějaké to Ing, abyste byli zařazení někde v té společnosti a rodina je u vás až na druhém místě. My to holt máme naopak. To vzdělání je až na tom druhém místě. Na prvním je rodina. A teď nemyslím všechny okolo, ale prostě rodiče, sourozence, děti, to je u nás na prvním místě," popisuje, jak odlišnosti majority s Romy vidí on sám.

Mám „bílé" v rodině

„Já jsem vyrůstal mezi českejma klukama, v českých rodinách jsem byl a jsem tam pořád, mám v příbuzenstvu plno smíšených rodin, ať je to brácha, ségra bratránci, děda a nevidím nějakej důvod, nějakej rozdíl, proč bychom měli být jiní. A když, tak snad jen ten, že my tradice spíš dodržujeme, ale Češi na ně zapomínají. My je dodržujeme a přitom jsou vlastně jejich, my nemáme jiné," myslí si.

„Mě tady všichni říkají, cikáni jsou nemakačenkové, jenom by žili ze sociálních dávek. Na to můžu říct jedné. To jste se všichni zbláznili, vy si myslíte, že cikán nechce žít jako žijete vy? Aby mohl normálně zaplatit nájem, mohl dětem koupit, co potřebují, jako to mají české děti? Myslíte, že cikán po tom netouží? Ale jak to má udělat?" ptá se Kotlár.

„Jedinej kdo cikána zaměstná, je zase jen cikán za nějakejch pitomejch šest sedm tisíc. A do české firmy se nedostane. Tam ho nikde nechce. Tak co mu zbývá? Tak krade. Neomlouvám to. Ale kdyby měl normální příjem, zaplatil nájem a zbyly mu tři čtyři tisíce k životu, tak bude žít normálně. Ale když mu zbude tisíc, patnáct set, tak to nemůže dělat dobrotu," vidí jádro pudla hospodský.

Minimální mzda versus podpora, to je problém

Podle něj je jeden z velkých problémů v nastavení minimální mzdy podpory v nezaměstnanosti. „Kdyby minimální mzda byla nějakejch dvanáct tisíc a podpora pět tisíc, tak tam ten rapidní rozdíl je. Ale takhle, když je ten rozdíl dva tisíce? Když bude za prací dojíždět, tak je zase na částce té podpory. Copak si stát vůbec neuvědomuje, že to takhle nejde?" kladě řečnickou otázku.

„Stát má přeci spoustu majetků. Tak ať se stát postará, aby ta práce byla. Máme tu státní lesy, jsou tu řeky, potoky, já nevím co ještě. Proč na tom ti lidé nepracují? Proč v lesích pracují Ukrajinci, Slováci, Vietnamci? Co to je za nesmysl? Jak to, že Čech je dokáže zaměstnat a naši lidi jsou na pracáku? Ukrajincům dá pětatřicet korun na hodinu, sám za to dokonce zinkasuje sto dvacet na hodinu a rozdíl shrábne do kapsy. Jak to že tohle nikdo nehlídá? Co dělá cizinecká policie?" klade Milan otázku za otázkou a je jasné, co si myslí o odpovědích.

Živíme 1,6 milionu nezaměstnaných, řítíme se do Řecka

„Úřady práce? Okamžitě zrušit, to jsou jenom úředníci, kteří si dělají čárky, ale práci neseženou. Ať to dělají pracovní agentury, které nebudou jenom evidovat, ale shánět. My tady pomlouváme Řecko, ale sami se tam ženeme taky. Vždyť tenhle stát zaměstnává milion sto tisíc úředníků! To je ve skutečnosti armáda nezaměstnaných, kterou tady všichni živíme. To není půl milionu evidovaných nezaměstnaných. To je milion sto tisíc plus půl milionu, co tady živíme," dopaluje Milana přebujelý byrokratický aparát.

K věci:
Okamura: Ať Řecko padne na hubu

A pak ho může vzít čert, když si přečte: „Já když čtu, že nějakej státní úředník má větší plat než prezident nebo premiér, tak to si říkám, no co to je? Kde to jsme? Co je Senát? To je trafika pro spolustraníky. Na co bere Senát půl miliardy, k čemu nám je? Ten bohatě zastoupí prezident, který neodepíše zákon, vrátí ho sněmovně, ta si ho stejně prohlasuje a je to stejně schválené. Ty peníze ať dají policajtům a hasičům, vždyť je to půl miliardy ročně. K čemu nám jsou ty starý páprdové, copak jsou chytřejší než poslanci, nebo jsou dokonalejší?" klade Milan Kotlár otazník za otazníkem, kdy nenechává na pochybách, jaká je jeho odpověď.

Psali jsme:
Zavádíte otroctví, ministře Drábku. Nezaměstnaní se vzbouřili

Jsem v ODS, ale máme nejslabšího premiéra

„Já jsem v ODS. Ano jsem pro pravicovou politiku, je mi prostě blíž svým názorem, že každej člověk by se měl postarat sám o sebe. Ale samozřejmě za určitých podmínek. A ne jako to dělá stát, že hází klacky pod nohy některým lidem," přizná v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Milan Kotlár.

Když je v ODS, jak se tedy dívá na vládu? „Jak se dívám na vládu? Máme nejslabšího premiéra. A do toho prezident Klaus. Kterého jsem si vážil, hájil jsem ho a chránil. To bylo sporů tady v té hospodě. Sem holt chodí zrovna voliči jiných stran. Ale teď mi Klaus nesedí a ODSka ztrácí i díky němu, kvůli tomu jak reaguje. Do toho ti dva pánové Hájek a Jakl a navíc ještě Bátora. Klaus podporuje Bátoru, podporuje extrémisty. Tak kam to spěje?" je Milan Kotlár upřímně znechucený současnou politickou scénou.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE