Podle jeho slov došlo k fatálnímu porušení senátního jednacího řádu. Problém tkví v tom, že neveřejné bylo jak jednání nad návrhem ústavní žaloby, tak i následné hlasování.

Hasenkopf uznává, že samotné projednávání onoho bodu jako neveřejné v pořádku je. „Jedna věc však není v pořádku i z hlediska zákona. Cituji § 139 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v právě platném znění: § 139 Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.“

„To znamená, že samotné jednání opravdu mělo být neveřejné. Nicméně po ukončení podrobné rozpravy měl předsedající prohlásit další jednání za veřejné a krátce je přerušit, aby umožnil při hlasování účast veřejnosti i médií. Samo hlasování tajné není, naopak. Hlasovat se má nejen veřejně, ale nadto ‚veřejně podle jmen‘. Tím se toto hlasování dostalo do rozporu se zákonem, je zmatečné a tedy i neplatné. Neplatný je tak i sám návrh žaloby na prezidenta republiky, prostě nebyl řádně schválen,“ píše právník na svém blogu.

To je podle Pavla Hasenkopfa jednoznačným důvodem, aby hlasování proběhlo znovu a po jménech a prezident měl možnost se obhájit.