Vleklé spory politiků o to, zda má být Senát vůbec zřízen, případně jakou má mít funkci, ale vedly k tomu, že fakticky byla horní komora ustavena až s tříletým zpožděním. První volbu senátorů, která byla výjimečná tím, že ve hře bylo všech 81 mandátů, poznamenala nízká volební účast. K prvnímu kolu na podzim 1996 přišlo jen něco málo přes 35 procent oprávněných voličů. O týden později dorazilo k urnám dokonce pouhých 30,6 procenta voličů.

Zaniklá ODA získala hned sedm senátorů

Nejvíce křesel obsadila v prvních senátních volbách ODS. Tři její kandidáti získali mandát hned v prvním kole a celkem občanští demokraté ovládli 32 křesel. Na druhém místě skončila opoziční ČSSD, jejíž kandidáti zvítězili v 25 obvodech. Třetí nejsilnější stranou byli lidovci, kteří jednoho senátora získali už v prvním kole, a nakonec disponovali 13 mandáty.

Do Senátu se kromě tří velkých stran dostali ještě kandidáti pravicové Občanské demokratické aliance (sedm senátorů), KSČM (dvě křesla) a Demokratické unie (jeden mandát). Jako jediný nezávislý kandidát do Senátu pronikl odborový předák Richard Falbr.

Související:

Senát vetoval změny ve vyplácení sociálních dávek