Během roku 2024 evidovala Policie ČR 137 vražd v Česku. Jednalo se tak o osm vražd méně než za stejné období v předchozím roce. „Řeknu to upřímně, Česká republika je taková klidová zóna. Platilo to vždycky, buďme za to rádi,“ řekl bývalý kriminalista Jan Andrle v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova, poukázal však na výjimku z 90. let, kdy případů vražd bylo v Česku podstatně více. V roce 1998 dokonce až 313. „Od roku 2000 začala trestná činnost klesat a zaplať pánbůh za to,“ uvedl.

„Poslední dobou jsou ty případy hodně medializované, informace se dostávají na veřejnost a samozřejmě veřejnost pak vnímá vlastní průběh případů, které jsou někdy až brutální,“ řekl Andrle. Nejčastěji byly vraždy v roce 2024 motivované osobními vztahy, pět vražd bylo spojeno s loupeží a pouze dvě vraždy byly na objednávku.

Objasněnost vražd má být v České republice 90 až 100 procent. Andrle uvedl, že vysokou objasněnost je ovšem třeba vnímat i v kontextu toho, že je v současnosti případů mnohem méně, než bylo například v 90. letech.

Podle Andrleho je na vzestupu takzvaná hospodářská kriminalita. „Děje se to už několik let,“ dodal. Poté se bývalý kriminalista vyjádřil i k možnému nárůstu kriminality ve spojitosti s válkou na Ukrajině. Podle slov Andrleho je namístě obava z nárůstu organizovaného zločinu, až válka na Ukrajině skončí. „Zůstanou nám tady nejenom občané Ukrajiny, ale i zbrojní arzenál se sem může přemístit,“ vysvětlil Andrle. „Do určitý míry můžeme mít pocit, že bychom mohli být trošku více ohroženi tím, že se tady bude nějaká skupina ozbrojovat. Uvidíme, jaký bude vývoj společnosti a co se bude dít následně po ukončení války,“ vysvětlil.

Už v roce 2023 se na semináři Vnitřní bezpečnost a odolnost státu byla diskutována interní bezpečnostní situace v České republice. Zvláštní pozornost byla věnována situaci ukrajinských uprchlíků. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík zmínil, že kriminalita mezi ukrajinskou menšinou vzrostla z 2,1 % na 4,2 %, což však považoval za relativně nízké riziko vzhledem k počtu 530 000 příchozích ukrajinských uprchlíků.

Podobně jako nyní Andrle i Kubík tehdy uvedl, že válka na Ukrajině může proměnit kriminální prostředí ve střední a východní Evropě, tedy i v Česku. Diskutovány byly na semináři i údaje o cizincích ve věznicích, kde Ukrajinci tvoří významný podíl obviněných.

Od vypuknutí války na Ukrajině a příchodů uprchlíků z Ukrajiny do Česka bylo medializováno hned několik různých případů páchání kriminality lidí s ukrajinskou národností. Například v roce 2023 byl v Plzni zatčen 18letý mladík obviněný ze znásilnění a pokusu o vraždu. Podle policie vylákal mladou dívku na procházku kolem řeky v Doubravce, kde ji později napadl v lesíku. Dívce svázal ruce, přelepil ústa, znásilnil ji a způsobil jí řezné zranění, po kterých ji zabalil do pytle a shodil ze srázu. Po incidentu vznikla na sociálních sítích silná reakce s výzvami k přísnému trestu pro obviněného, a dokonce k demonstracím proti Ukrajincům.

V tom samém roce také dva Ukrajinci brutálně napadli 57letého muže, který seděl v taxíku, jehož služby si chtěli násilím přivlastnit. Útok vedl k tomu, že muž utrpěl vážná zranění včetně prasklé lebky a otřesu mozku a musel být hospitalizován. Případ byl předložen k soudu, kde soudce klatovského soudu rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání obou útočníků.

V létě 2023 byl také diskutován případ, kdy nezletilý chlapec brutálně zbil a pokusil se znásilnit ženu na autobusové zastávce v pražské Hostivaři. Chlapec přijel s rodinou do Česka krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, informoval tehdy deník Echo24.

Psali jsme:

Fico varoval před státním převratem. A dostal dopis od skupiny psychiatrů

Americká investice na Ukrajině. Bidenova vláda se na závěr pochlubila

Potřebujeme do NATO, to Rusy odradí, žádal Zelenskyj. Nejspíš marně

Fico se Zelenským „na nože“. Do Kyjevy tak přispěchal opozičník Šimečka