Sociolog Jan Keller byl tři týdny na dovolené ve Francii, kde často i přednáší. Po návratu si dal dva dny, aby se dostal do obrazu, co se po dobu jeho nepřítomnosti událo. A výsledek? „No, už jsem úplně v obraze. A můj první dojem? Že bych zase někam jel," směje se Keller.

Neudálo se vlastně nic, ovšem ten rozpočet...

Podle něj se za ty tři týdny na první pohled neudálo vůbec nic. „Ale to už je dlouhodobá zkušenost. Vždycky, když jedu někam pryč, ať už na dovolenou nebo pracovně, tak když se vrátím, zjistím, že není nic nového. A vždy uvažuji, jestli je to dobře, nebo špatně. A nikdy si nejsem úplně jistý," uvažuje Keller.

Profesor Keller: Nečasova modernizace, která povede k revoluci
Profesor Keller burcuje: Na vládu je lepší nastoupit teď, než bude pozdě
Profesor Keller: Stačila stávka. A pravicoví myslitelé najednou tvrdí opak
Více ZDE

Přesto jeho pozornosti nemohl uniknout nově navrhovaný státní rozpočet pro příští rok. „Už návrh vypadá dost děsivě. Na nic nejsou peníze. Ví se, že ani příští rok peníze nebudou, že jich bude dokonce spíše méně na všechno, na cesty, na nemocnice, na městskou na krajskou samosprávu, na školství... Na všechno bude méně peněz a i přesto se stát zadluží o dalších více než sto miliard. To je černá díra," zahájil sociolog.

Čím dál nižší výdaje a přitom roste dluh?

Podle něj je tu tím pádem na místě otázka, jak je možné, že když na všechno je rok od roku méně peněz, tak rok od roku se o sto a více miliard stát zadlužuje, aniž by se dluh projevil na zvýšených výdajích na zmíněné oblasti. „To má tři možná vysvětlení. Jedním je to vládní, že máme příliš náročný sociální systém a systém administrativy. To je ale ze dvou důvodů podezřelé vysvětlení." konstatuje Keller.

Profesor Keller vyčinil Pražanům. Na stávku se vykašlali
Profesor Keller srovnal Nečasova muže: A dost, Vy kádrováku
Nečasův poradce setřel profesorku Dvořákovou

„Jednak, jak sociální systém a systém administrativy je dílem ODS z poloviny devadesátých let. Já si pamatuji, jak kapitán Vodička (Jindřich) jako ministr sociálních věcí navrhoval, a ještě k tomu měl takové barevné kartičky, dnešní sociální systém. To není žádný socialistický výmysl, to je dílo ODS a jejich ministra Vodičky. A najednou se tvrdí, že ten sociální systém je neúnosný. Takže je otázka, proč ODS nám naordinovala neúnosný sociální systém," míní sociolog.

Sociální systém na vině není, že by ekonomika?

Nicméně dodává: „Přesto si myslím, že ODS je v tom nevinně, protože podle evropských statistik je český sociální systém jeden z nejúspornějších. Vydáváme na nezaměstnanost, na sociální bydlení, dokonce i na rodinu. Byť premiér Nečas tvrdí opak, vydáváme méně, než je evropský průměr. Čili první vysvětlení, že za zadlužování mohou sociální výdaje, to podle mě být nemůže."

SLEDUJEME téma rozpočet
Daňová reforma Kalouska? Podnikatele dostane do hrobu, tvrdí Mládek
Průlom. Kalousek připustil vyšší solidaritu bohatých. Voliči to pochopí
Véčka progresi propásly, tvrdí Kalousek o vyšší dani pro bohaté

Druhé vysvětlení? „Že naše ekonomika je tak šíleně nevýkonná, že není možné z ní ufinancovat základní civilizační standardy - co se týče státní správy, co se týče veřejného sektoru, prostě to, na co je celá Evropa zvyklá. Ani tomuto vysvětlení také moc nevěřím. Vždyť od poklesu za Klausovy vlády z poloviny devadesátých let ekonomika stále roste, údajně jsme se odrazili ode dna, pořád jsme měli až šestiprocentní roční růst HDP, takže ta ekonomika nemůže být tak nemožná," zpochybňuje i druhé možné vysvětlení zadlužování státu Keller.

Ne, ani ekonomika, problém je ještě jinde

„Čili ekonomika jede naplno, jak jen může jet v době hospodářské krize s vnějšími omezeními. V té zadlužování netkví. V sociálních výdajích to také být nemůže. Tak je tu třetí vysvětlení. Že v tom, co se tady vyprodukuje, stále menší a menší díl, nemluvím o absolutních hodnotách, ale stále menší podíl jde jednak na ten takzvaný veřejný sektor - zdravotnictví, školství, infrastruktura a podobně. A stejně tak jde stále menší díl na výplaty většiny lidí a zřejmě i na zisky drobných podnikatelů. A stále více toho, co se vyprodukuje, jde někam jinam," dochází k závěru Keller.

Kapsy si mastí cizina a korupčníci

Podle něj pak to, co ekonomika vyprodukuje, uniká ze společné kasy dvěma proudy. „Údajně velké společnosti s cizími majiteli si ročně, díky tomu, jak se jim snížili daně, stahují do ciziny 250 miliard korun," definuje první proud úniků sociolog. „A ten zbytek? Teď Český statistický úřad zveřejnil data, podle kterých deset procent domácností má dvacet procent příjmů všech domácností. Což samo o sobě by bylo naprosto v pořádku, kdyby..."

„Nikdo nemá snahu zjistit, kolik z těch deseti procent domácností, které pobírají pětinu a za chvíli to bude čtvrtina všech příjmů, kolik to má za zásluhy o rozvoj ekonomiky, o rozvoj podnikání a podobně. A kolik to má v důsledku špinavé korupce," domnívá se Keller.

A pokračuje: „Jestliže víme, jak špatně si Česká republika stojí z hlediska korupce, pak jsem přesvědčený, že nelze podceňovat tu část bohatých, kteří to mají získané korupčním způsobem. A nikdo nemá snahu oddělit slušné podnikatele a slušné firmy od normálních sprostých korupčníků. Takže na to doplácí jednak populace. Ale také na to doplácí slušné firmy a slušní podnikatelé," říká sociolog.

„A tady si myslím, že je hlavní důvod našeho zadlužování. Že to, co je vyprodukováno, teče jednak do ciziny a jednak korupčníkům. Že i když ekonomika jakž takž jede a sociální výdaje jsou velice skromné, tak se zase zadlužíme o více jak sto miliard korun," definuje podstatu problému zadlužování ČR, tak jak ji vidí Jan Keller.