Konkrétní vládní návrh by měl být na stole do půlky června, vracet majetek by se měl od roku 2012. Ideu naturálních restitucí místo vyplácení finančních náhrad již dříve podpořili politici Věcí veřejných. Pokud by došlo na tuto variantu, církvím by se mohlo vrátit až 181 tisíc hektarů lesů či 72 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Benda: parametry lze měnit

Podle Bessera má Marek Benda pro komisi pro jednání s církvemi připravit judikaturu k možnosti vracení majetku, který není ve vlastnictví státu. Variant restituce je podle ministra nyní několik. Naznačil, že jedna z nich by mohla být i ta, že se majetku vrátí naprosté maximum, a peníze budou vyplaceny v případě, že navrácení nebude z nějakého důvodu možné.

SLEDUJEME TÉMA miliardy pro církve

„Preferuji dohodu státu a církví, která by byla široce přijatelná. Je možné měnit parametry včetně rozsahu naturální restituce," reagoval Benda na dotaz ParlametnníchListů.cz, zda podporuje spíše navrácení majetku, či finanční náhradu.

Finanční náhrada je nesmysl

Poslanec TOP 09 František Laudát podporuje logický kompromis mezi oběma možnostmi. „Dnes je ale spíše reálné minimalizovat finanční náhradu a vracet více nemovitostí," doplnil Laudát.

Poslanec ODS Pavel Bém považuje finanční náhradu za neadekvátní nesmysl, zvláště v době hospodářské recese a předlužených veřejných rozpočtů. „Navrácení pozemků či nemovitostí je daleko vhodnější cesta k napravení křivd minulosti i k ekonomické emancipaci církevních denominací či sborů," míní Bém. Podobně jeho kolega Michal Doktor podporuje nástroje řádné restituce, tedy vydání a navrácení majetku. „Náhradní restituci formou finančního plnění považuji za doplněk," dodal Doktor.

„Mně osobně by se více líbila fyzická restituce. Je to nejčistší a nahrává tomu i stav rozpočtu. Ale je otázka, co bude možné prosadit," řekl ParlametnímListům poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Ať se vrátí pozemky konkrétním farnostem

Fyzická restituce se líbí i známým katolickým laikům. Například ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín, k němuž se hlásí tradiční katolíci považoval předešlý návrh Topolánkovy vlády za velmi problematický. V případě finanční náhrady se totiž obával, že by peníze nebyly použity na to, k čemu sloužily dřívější majetky. Také se obával toho, že finanční náhrada byla rozložena do několika let a budoucí socialistické vlády by se závazky Topolánkovy vlády necítily vázány.

V případě fyzické restituce mohou podle Semína obdržet pozemky či budovy konkrétní farnosti, řády či kláštery a ty samy pak rozhodnou, jak s nimi naloží. Zda s nimi budou hospodařit, prodají je, nebo je pronajmou. Je to podle něho i férovější a tržnější přístup, protože pokud bude chtít církevní subjekt prodat pozemek třeba obci, tak na základě tržní ceny. Nemusejí tak vznikat spekulace, zdali byly finanční náhrady státu církvi příliš vysoké, či příliš nízké.

„To, co bylo ukradeno katolíkům, ať je vráceno katolíkům, co bylo ukradeno protestantům, ať je vráceno protestantům a co bylo ukradeno Židům, ať je vráceno Źidům, a to konkrétně, ať pak nejsou spory, zda ten dostal lepší náhradu a ten horší," řekl ParlamentnímListům.cz Semín.

Je ostuda, že to tak dlouho trvalo

Poradce premiéra pro lidská práva a ředitel Občanského institutu, římský katolík Roman Joch říká, že je ostuda, že navrácení majetku církvím trvá tak dlouho, protože jiné právnické osoby jako třeba Červený kříž či Sokol se restituce zúčastnily. „Mělo k tomu dojít už dávno a je ostuda, že k tomu přistupujeme až po dvaceti letech," řekl redakci Joch.

Pro Jocha je nyní podstatné, aby vůbec proběhlo. Forma je podružná, i když sám také preferuje spíše navrácení konkrétních nemovitostí, ale důležité je, aby konečná forma vyhovovala církvím i státu.

Návrh Topolánkovy vlády neprošel

Bývalá vláda Mirka Topolánka už měla připravený návrh, který by znamenal, že by se církvím vrátila asi třetina dříve zabaveného majetku. Za zbytek měly církve dostat 83 miliard korun, jejichž vyplácení by bylo rozloženo do 60 let, i s úroky by se tak částka vyšplhala na 270 miliard korun.

Návrh ale neprošel, kromě opoziční levice k němu měli výhrady i někteří poslanci zvolení za ODS, zejména exministr financí Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel, který později levici pomohl shodit Topolánkovu vládu. Schwippel také podporoval spíše navrácení konkrétního majetku, Tlustému se příliš nezdál model vypočítávání náhrad.

Babák a Klasnová jednali s Dukou o církevních restitucích