Neoprávněná činnost pro cizí moc: Protlačily si nový trestný čin tajné služby?

V článku s názvem "Mcfialismus" Daniel Kaiser na serveru Echo24 kritizuje některé kroky současné vlády, které podle něj omezují svobodu projevu a připomínají praktiky z minulosti. Uvádí příklad legislativního zásahu, který podle něj může být nebezpečný a snadno zneužitelný proti politickým odpůrcům. Odsuzuje vypínání webů, působení vojáka Foltýna na úřadu vlády, návrhy z ministerstva vnitra na monitorování nálad státních úředníků a nový zákon o podvracení republiky. Tyto kroky označuje souhrnně jako „mcfialismus“, což je narážka na amerického senátora z 50. let minulého století během tzv. „mccarthismu“. Tento termín označuje éru charakterizovanou honem na domnělé komunisty a jejich pronásledováním, často bez důkazů, což vedlo k omezování svobody projevu a základních práv.

Nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ podle Kaisera nevznikl přímo z iniciativy předkladatelů zákona, ale byl podle něj výsledkem lobbingu tajných služeb, které si jej údajně objednaly u vlády. Tento názor podle jeho slov vychází ze svědectví z prostředí vládního tábora.

Nový trestný čin může bezpečnostním složkám poskytnout širší pravomoci při monitorování a vyšetřování činností, které by mohly být vykládány jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. To by mohlo vést k většímu využití jejich zpravodajských informací v trestním řízení a zvýšení jejich vlivu na právní a bezpečnostní procesy.

Pavel Šik se ve svém vyjádření pozastavuje nad otázkou, které konkrétní tajné služby měly stát za lobbingem vedoucím k prosazení nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Tuto skutečnost považuje za závažnou a hodnou hlubšího zkoumání, zejména s ohledem na vliv bezpečnostních složek na tvorbu legislativy. Za touto iniciativou podle něj slov právě Bezpečnostní informační služba (BIS).

„Pokud Daniel píše, že si to tajné služby vylobbovaly, ptám se, která z nich. Zatímco zpravodajské služby jako Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství shromažďují především informace z jiných zemí a o jiných zemích, je to BIS, která se zabývá především domácí kontrašpionáží, ochranou ústavy a bojem proti terorismu ve vlastní zemi. Moje domněnka je tedy, že tento trestný čin si vylobbovala především BIS, která není podřízena žádnému ministerstvu a kterou řídí člověk, co se oproti zvyklostem rád poslouchá, má možná politické ambice, kterého ze zcela oprávněného důvodu minulý prezident v této funkci nechtěl a který je v až velice těsném kontaktu s tajnými službami ‚cizí moci‘.

Pokud se vláda i parlament v otázce zavedení nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“ nechávají úkolovat Bezpečnostní informační službou (BIS), svědčí to o zásadním selhání jejich role jako nezávislých a suverénních orgánů státní moci. „Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda, stojí v zákoně. První, kdo na ně má dohlížet, je vláda, ale my vidíme, že selhává a nechává se naopak od tajné služby úkolovat. Druhým v pořadí je parlament, ale při dnešní konstelaci hry na dobro a zlo také selhává, a stejně selhává i orgán nezávislé kontroly, který byl opětně ustanoven v červnu 2024,“ konstatuje Pavel Šik.

Tzv. Lex Ukrajina prošel i přes odpor opozice v čele s hnutím ANO. Jeho poslancům se nelíbily primárně pozměňovací návrhy, které předložili někteří zákonodárci vládní koalice. Výhrady proti novému trestnému činu přitom vyslovil i Nejvyšší soud.

Podle Pavla Šika v této věci selhaly veškeré kontrolní mechanismy a částečně selhala i dělba moci, poslední pojistkou tak budou soudy. Ty ale, jak víme, pracují pomaleji, a než tento antidemokratický přílepek, který dokonce omezuje práva všech občanů daná Ústavou, dostanou na stůl, bude již možná konec volebního příštího roku.

V této souvislosti Pavel Šik zmiňuje pojem „deep state“, v překladu „hluboký stát“, což je pojem často používaný ve Spojených státech. Označuje paralelní struktury moci, které fungují nezávisle na demokraticky volených orgánech a někdy s nimi spolupracují. Tyto sítě zahrnují vlivné osoby z bezpečnostních složek, byrokracie, byznysu nebo politiky, jejichž cílem je udržení vlastní agendy bez ohledu na vůli voličů či na demokratické procesy.

„Pokud tedy máme pojem deep state a tento popisuje paralelní sítě moci spojené často i s částí volených politiků, tak by se jím velice jednoduše dalo popsat to, co se právě nyní snaží BIS v České republice prosadit – policejní stát. Také by se to dalo právě v ohledu na volební rok nazvat zneužitím moci ze strany současné vlády, protože můžeme tušit, že první na řadě, kdo bude odposloucháván a sledován v případě schválení tohoto paskvilu, budou pravděpodobně opoziční politici. Stačí, když nebudou mít stejný názor na to, co BIS považuje za černou a bílou – neboli dobro a ‚zlo‘, když si BIS svévolně vyhodnotí, že jsou možná neoprávněné činní pro cizí moc, třeba proto, že se setkají s Ficem, Orbánem, Muskem nebo nedej b-že s Putinem... i když přesně tohle je jejich práce,“ upozorňuje Pavel Šik.

V kontextu s novým trestným činem „neoprávněná činnost pro cizí moc“ Pavel Šik vyzývá občany, aby aktivně oslovovali své senátory. Nabádá je, aby jim psali a upozorňovali na potenciální rizika spojená s tímto opatřením, zejména na možnost jeho zneužití a ohrožení demokratických principů. Veřejnost by tak měla dát jasně najevo svůj postoj a vyvíjet tlak na zákonodárce, aby tuto legislativu pečlivě přehodnotili.

Nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ byl schválen Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na projednání a schválení v Senátu. Senát má možnost návrh buď schválit, vrátit s pozměňovacími návrhy, nebo zamítnout. Rozhodnutí Senátu bude klíčové pro to, zda tento trestný čin skutečně vstoupí v účinnost, nebo zda bude návrh vrácen zpět k přepracování. Debaty v horní parlamentní komoře se pravděpodobně zaměří na možné dopady této legislativy, zejména na její potenciální zneužití či na rizika pro svobodu slova a pro právní jistoty občanů.

Dolní parlamentní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane nyní k posouzení Senát Parlamentu ČR, který má možnost návrh buď schválit, vrátit s pozměňovacími návrhy, nebo zamítnout.

Předlohu schválila Poslanecká sněmovna hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zákonodárci opozičních ANO, SPD a Pirátů.