Nejvyšší soud je totiž zavalený rozhodováním v občanskoprávních a obchodních věcech. Přitom ve skutečnosti má sloužit jako „vrcholný sjednotitel“ pro rozhodování v tomto tematickém okruhu.

"Do budoucna bude možné, aby Nejvyšší soud sám rozhodnul. Aby pouze rozhodnutí nezrušil a neposlal zpět předchozím instancím," přibližuje změnu vicepremiérka Karolína Peake.

Také se omezí nedobrovolná hospitalizace pacientů. Dosud sice soudy musely do sedmi dnů přezkoumat, zdali je člověk v nemocnici právem, ovšem tímto rozhodnutím to také končilo.

Jejich rozhodnutí se netýkalo toho, co následovalo. "Už totiž nemusí rozhodnout, jestli důvody ještě trvají i po těch sedmi dnech," uvedl v ČT právník z Ligy lidských práv Maroš Matiaško. "Důsledek je takový, že člověk, který už nemusí být nedobrovolně hospitalizován, zůstává v léčebně i proti své vůli, i když důvody už odpadly,“ dodal.

Dále novela posílí procesní práva státních příslušníků třetích zemí a nezletilých dětí v občanském soudním řízení. Děti si budou moci nově brát k soudu důvěrníka, který však není zákonným zástupcem.

Změna zákona by také měla přinést i několik dílčích institutů v občanském soudním řízení, například zavede pořadník advokátů apod. Zefektivní prý i posílení ústavně zaručených práv a práv vyplývajících z mezinárodních smluv a předpisů EU. Nově také soudci získají nárok na asistenta.