Současná úroveň veřejné diskuse nad církevními restitucemi podle Fabrice Martina Plichta potvrzuje obecný negativní vztah a nenávistné projevy Čechů vůči církvím. „V českých dějinách to ale není nic úplně nového, a proto si církve měly dávat pozor, jak problematiku církevních restitucí veřejně komunikovat,“ míní.
SLEDUJEME Miliardy pro církve
„Od začátku i já, jako angažovaný katolík, jsem byl proti těm restitucím, protože jsem očekával právě takové reakce společnosti. Částečně je pravda, že stát a společnost mají vyrovnávat bezpráví komunistického sebrání tohoto majetku, ale dnes, když církve mají tak málo věřících, že podmínky jsou trochu jiné, je to podle mě přemrštěné. Navíc to odporuje diskursu moderních církví o chudobě,“ upozornil francouzský novinář pro ParlamentníListy.cz.
Francouzská církev nemá nic. A je prý spokojená
Církve, aby plnily své funkce, třeba charitní, nemohou sice podle jeho slov být úplně bez prostředků, ale na druhou stranu to neznamená, že mají mít majetku tolik. Dá se prý díky tomu očekávat, že se pak církve budou starat víc o majetky a méně o duši.
„Ve Francii to máme krásně vyřešené, že nám stát všechno sebral už v roce 1905 a jsme rádi, že se o ten majetek nemusíme starat. Investovat do církevních budov, především kostelů, má ve Francii za úkol stát. Navíc i plat duchovních je ve Francii malý a to i u biskupů. Církev ve Francii má budovy od státu pro užívání k dispozici za symbolické jedno euro,“ srovnává s francouzským modelem, který prý vyhovuje všem.
Většina věřících i duchovních, pokračuje Plichta, je velmi ráda, že je to ve Francii takto nastavené. „Navíc je přímo v Bibli, že majetek prostě není na prvním místě. Měl bych doporučit všem českých duchovním, zvláště Dukům a dalším, aby si Bibli znovu přečetli,“ vyzývá poněkud neortodoxně.
„Jinak samozřejmě církve ve Francii nějaký majetek mají, protože jim lidé třeba něco odkázali, různé budovy a podobně. Francouzská církev se stará především o duchovní záležitosti, což se nedá bohužel o té české říci. V těch velkých debatách, které hýbou českou společností je tenhle aspekt velmi málo slyšet,“ podotýká dopisovatel Le Monde v Praze.
Proticírkevní postoje jsou v nás prý zažrané po staletí
Podle jeho slov ve Francii nikdy církev podobné nároky, jako u nás, nevznášela. Sice ji ke vzdání se majetku tamní stát svým způsobem dotlačil, ale církev to nikdy vrátit nechtěla.
„Postoj Čechů k církvím je vidět už dvacet let, počet věřících stále klesá. Účast v kostelích je zhruba stabilizovaná, ale ten okruh, co se považují za věřící, by mohl být širší a to ten současný stav pro českou církev neznačí nic dobrého,“ domnívá se Plichta v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Čím to je? Je v nás ještě zažraný komunismus nebo je to naopak oprávněná kritika? „Postoj Čechů k církvím obecně je mnohem starší, než komunismus. To se traduje už do Bílé Hory nebo dokonce od Jana Husa. Za První republiky ty vztahy, zvláště mezi Katolickou církví a státem, také nebyly dobré. Je to opravdu celá historie a komunismus v tom jen přitvrdil,“ je přesvědčen.
Projdou restituce a česká církev bude nejbohatší na světě. Ale časem ji to zničí…
Obavy, že by zvláště Katolická církev díky nabytému majetku a bohatství toužila po ovlivňování politického a společenského dění Plichta nesdílí. „Spíš bude do správy toho majetku příliš zabraná a stane se obětí různých podnikavců a ve výsledku z toho majetku stejně dlouho nebude profitovat. Církve ani nemají potenciál, aby ten vrácený majetek všechen samy uřídily,“ konstatoval nedůvěřivě.
Existuje země, kde církev vlastní takové majetky? „V současné době těžko. Pokud ten zákon nyní v jeho stávající podobě projde, bude česká Katolická církev v poměru s ostatními zeměmi nejmajetnější. Stal by se z ní jeden z největších majitelů lesů, pozemků a snad i budov, ale nikdo neví, co s tím bude dělat. Kdo to bude ovlivňovat, spravovat a podobně. Dopadne to velmi špatně. Celou Katolickou církev to položí a nakonec bude mít tolik oveček, jak ostatní malé protestantské církve,“ uzavřel s obavami komentář pro ParlamentníListy.cz.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka