„Výběrová řízení nejsou záležitostí Rady. I přesto ale přehled o tom tendru máme. Ekonomický ředitel nás s výběrovým řízením seznámil před naším zasedáním," řekl ParlamentnímListům.cz Baumruk. Z celé kauzy, jak o ní informovala MfD, má prý pocit „nepřesného informování", přičemž toto slovní spojení používá proto, že se chce vyjadřovat umírněně a slušně. „Mám pocit, že se zde začíná systematicky plivat na to, že je něco soukromé," dodal.

ČT v tendru přes miliardu nepůjde, raději pak bude vybírat sama

„Dozorčí komise, náš poradní orgán, k tomu samozřejmě vypracuje expertní posudek. Obálky se pak budou otevírat v říjnu," uvedl dále Baumruk. Částka 1 miliardy za 6 a půl roku vybírání koncesionářských poplatků má být maximálním stropem, který je ČT za služby externí firmy ochotna zaplatit. Cena pak prý samozřejmě bude jedním z klíčových aspektů výběru vítěze. „Pokud se pod miliardu žádná firma nedostane, ČT bude ve výběru poplatků pokračovat sama," vysvětlil šéf Rady ČT.

Posílají upomínky i nebožtíkům

Česká televize se podle Baumruka zdokonalením výběru poplatků zabývat nutně musí. A modernizace systému prý nebude zadarmo, ať už kritizovaný tendr dopadne jakkoliv. „Jsou to náklady na nové uspořádání systému, hlavně pak jeho úplnou digitalizaci. Ten současný stav je naprosto neúnosný, upomínky se posílají i lidem, kteří televizor nemají nebo jsou dokonce po smrti. A situace výběru pro  ČRo je ještě mnohem horší, tady v ČT se podařilo zatím alespoň něco trochu konsolidovat," přiznává Baumruk.

Česká televize svůj plán předat vybírání poplatků soukromé firmě obhajuje tím, že ve skutečnosti vybere ročně o 300 milionů korun víc, čímž se náklady na externí služby vrátí.

Odbory: Je to tunel na veřejnoprávní peníze

Někteří členové Rady ČT i televizních odborů hovoří o velmi výnosné zakázce pro některou spřízněnou firmu a tunelu na veřejnoprávní finance. „Proč se televize zbavuje kontroly nad základním zdrojem příjmů? Nemá to žádné logické vysvětlení. Máme podezření, že jde o nehorázný pokus vyvést peníze do soukromého sektoru," uvedl pro MfD odborář Adam Komers. Vedení televize to odmítá s tím, že se ČT kontroly nad vybíráním poplatků rozhodně nevzdává.

Zpráva Mf Dnes o tom, že ČT v tichosti vypsalo výběrové řízení na vybírání poplatků, vyvolala odezvu v českém bulváru i seriozním tisku. Bulvár hovoří o tichém tendru poměrně expresivně, deník Aha! se například ptá, zda v ČT ztratili rozum. Veřejnoprávní televize prý ví, jak utrácet peníze daňových poplatníků. Deník Blesk pak zprávu uvozuje titulkem „Komu dá Jiří Janeček vydělat miliardu?".

Tchoř, který nesmí naštvat politiky

Komentátor Karel Steigerwald píše o tchoři, jehož klíčem k přežití je nenaštvat politiky. Problém vidí v nedostatečné definici oné veřejnoprávnosti, na níž ČT spolu s Českým Rozhlasem a agenturou ČTK stojí. Systém veřejnoprávnosti, jak jej v devadesátých letech vymysleli poslanci, prý zakládá ČT jako něco, co má se stabilním příjmem sedmi miliard ročně plnit veřejnoprávní úkoly, za které se při dobré vůli dá označit téměř cokoliv.

„Věřili, že vytvářejí základy pro televizní chrám osvícených nezávislých duchů. Ve skutečnosti vypustili na televizní trh tchoře, který s náskokem sedmi miliard poškozuje konkurenční prostředí. Má jediné kritérium: nenaštvat politické kruhy, aby mu do zákonů nehrábly," píše o roli zákonodárců při definici veřejnoprávnosti ČT Steigerwald. ČT se pak prý díky nim nebojí trhu ani kritiků, jen politické sféry, „protože celá slavná nezávislá ČT je na ní pořádně závislá, však mezi politiky často trapně tančí, aby se nažrali vlci i kozy a zelí nikdo neohlodal."

ČT podle MfD vybrala loni na poplatcích 5,8 miliardy. Koncesionáři bylo 3,6 milionu domácností a firem. Advokátní firmy pak vymohly ČT dodatečně 45 milionu korun.

Čtěte také:
Janeček není manažer. ČT jsem řídil sám, tvrdí František Lambert
Radní Marklíková se ptala Janečka na pozemky, radní se jí vysmáli
Janeček odpovídá Blesku: Na motorce sbírám inspiraci