TOP 09 zastává stejný postoj jako ministerstvo zahraniční Karla Schwarzenberga, že se nejedná o smlouvu měnící primární právo a která by musela být schvalována dle článku 10 a) ústavy, tedy ústavní tří pětinovou většinou všech poslanců a tří pětinovou většinou přítomných senátorů v Senátu. Nečas říká, že pokud by se schvalovala v parlamentu, tak ústavní většinou.

Pro vyhlášení referenda by byly určitě nutné hlasy ČSSD v Senátu a ve sněmovně ODS plus VV plus dalších dvou stran z trojice KSČM, TOP 09 a ČSSD. Vojtěch Filip řekl, že KSČM pro referendum je. TOP 09 je proti a ČSSD je pouze pro obecné referendum. ČSSD má v Senátu hegemonii. Dle současného stavu hlasy pro ústavní zákon o referendu ke smlouvě nejsou k dispozici.

Vznikne dohoda s ČSSD?

Podle informací ParlamentíchListů.cz uvažuje premiér Petr Nečas v tom smyslu, že by udělal s ČSSD určitý obchod: Nečasova vláda neodmítne smlouvu o fiskální unii výměnou za to, že ČSSD podpoří referendum k přijetí eura, neboť smlouva o fiskální unii by pro Česko začala platit až v okamžiku vstupu do eurozóny, pokud by ji před tím ratifikovalo. Stejně tak ale Nečasova vláda nemusí smlouvu vůbec předložit ke schválení parlamentu, a tím k ní podpis ČR nepřipojit. Toho by společnými hlasy ve vládě ODS a VV mohly dosáhnout.

Důležité též je, že podle ústavy mezinárodní smlouvy sjednává prezident republiky. Pro mezinárodní smlouvy neprezidentského typu existuje prezidentem podepsané zmocnění pro vládu, ale co se týče prezidentských smluv, podepisuje prezident případně zmocnění ad hoc ke konkrétní smlouvě, ale není to jeho povinnost. Čili může o smlouvě vyjednávat či nevyjednávat sám a tím její ratifikaci zablokovat.

Prezident může smlouvu zablokovat, když nedá zmocnění vládě

Prezident Václav Klaus již sám avizoval, že smlouvu ratifikovat nebude. K Lisabonské smlouvě existuje nález Ústavního soudu, dle něho je povinností prezidenta bez odkladu ratifikovat smlouvy, se kterými již vyjádřil souhlas parlament. Prezident tento judikát ale ve svém stanovisku při ratifikaci Lisabonské smlouvy odmítl. Pokud by tedy neratifikoval oběma komorami schválenou smlouvu, zadělalo by se na ústavní spor.

Každopádně ale neexistuje povinnost prezidenta smlouvu sjednat, a pokud chce, aby ČR nebyla vázána smlouvou, stačí, když vládě nedá své zmocnění a ke smlouvě za Českou republiku nepřipojí svůj podpis. Neexistuje totiž ústavní povinnost, že by musel smlouvu sjednat. Zatímco je tedy odmítnutí ratifikace smlouvy na základě judikátu Ústavního soudu sporné, zde ho k tomu nemůže nikdo donutit. Toto zdůraznil i premiér Petr Nečas na brífinku po jednání vlády, která se smlouvou zabývala.

Zaplatí se menší částka?

Další důležitou otázkou, která se v současnosti probírá, je otázka půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši zhruba 90 miliard korun na krachující státy eurozóny. Vládní strany se podle středeční MF Dnes dohodly, že Česká republika půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na záchranu eurozóny zhruba 50 miliard korun, tedy přibližně polovinu z požadovaných 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč). MfD to prý potvrdilo několik vysoce postavených představitelů koalice. V ranním vyjádření však informaci důrazně vyvrátil ministr financí Miroslav Kalousek.

Ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz ale existenci jakékoli konkrétní dohody odmítli jak předáci ODS, tak Věcí veřejných, včetně místopředsedů a členů vlády. Na druhou stranu ale může být pravdou to, že pro koaliční partnery může být přijatelný jistý kompromis, kdy by se jednalo o částku výrazně nižší. To by podle informací redakce bylo přijatelné pro část VV a prý i ČNB. I v ODS se přikládá daleko větší důležitost smlouvě o fiskální unii, čili zde může existovat vůle poskytnout MMF daleko nižší částku. Sám Nečas oficiálně přiznal, že pokud by vůbec měla ČR něco přispět, tak daleko méně než 90 miliard.