Politico připomnělo reakci Evropské unie starou 25 let, kdy se do vedení Rakouska dostával pravicově konzeravtivní Jörg Haider. „Před 25 lety reagovala Evropská unie pobouřením nad vyhlídkou, že krajně pravicový politik Jörg Haider vstoupí do rakouské vlády, čímž se země promění ve skutečného vyvrhele unie,“ připomněl server. „Tentokrát? Ticho,“ poznamenává Politico vyčítavě.
Herbert Kickl, kolega Viktora Orbána a Andreje Babiše v evropské frakci Patrioti pro Evropu, razí remigraci druhé a třetí generace migrantů, tedy i potomků migrantů, ukazuje server na „kontroverzní“ politiku rakouského šéfa Svobodných. Dočkal se Kickl podobné reakce jako Heider před čtvrt stoletím? „Reakce vedoucích představitelů EU by byla zatím taková, že by se usmívali, snášeli to a doufali, že Kickl se u stolu lídrů EU neprojeví tak rušivě, jak by jeho předchozí pozice naznačovaly,“ popsal server Politico.
Server vzpomněl i na práci české eurokomisařky Věry Jourové s Polskem za vlády strany Právo a spravedlnost. „Pryč jsou dny, kdy lídři EU, přesvědčeni o nutnosti podporovat centristické hodnoty bloku proti extrémním postojům, sankcionovali Rakousko v roce 2000 nebo v roce 2017 zahájili řízení podle článku 7 proti Polsku a nasadili evropskou ,jadernou‘ legální zbraň proti členské zemi, tedy obvinění z porušování jejích pravidel,“ stojí v textu.
A ukázal současnou bezzubost unie a jejích představitelů. „Nejtvrdším protestem, kterému by Kickl mohl čelit, pokud by získal kancléřský post a připojil se k lídrům na nadcházejícím shromáždění v Bruselu, je nějaká trapná řeč těla a neúsměvné přijetí,“ poukazuje server.
Nyní probíhají rozhovory mezi Svobodnými a rakouskými lidovci o sestavení vlády. A to po několikaměsíčním martyriu, kdy se zvolené strany v Rakousku pokoušely sestavit vládu bez Svobodných. Ale nedokázaly se dohodnout. Co to podle Politica znamená? „Zánik slavného evropského sanitárního kordonu, brány, která již desetiletí drží pravicové populisty mimo moc na celém kontinentu,“ píše server. Pojem „sanitární kordon“ pochází ze zdravotnictví. Zavádí se při prudce nakažlivé nákaze, kdy je potřeba zcela izolovat nakaženého, aby nenakazil ostatní lidi.
Strach z nástupu Klickla do čela Rakouska je patrný. Úřednický kancléř Rakouska Alexander Schallenberg, který vede zemi do doby, kdy bude zvolen nový kancléř, dokonce zavítal do Bruselu, aby společenství zemí ujistil, že „Rakousko je a zůstane spolehlivým, konstruktivním a silným partnerem v Evropské unii“, ač pro to, aby mluvil za Herberta Kickla, nemá mandát.
Dva diplomaté Evropské unie pod slibem anonymity pro server Politico uvedli, že je velmi nepravděpodobné, že by lídři EU podali jakýkoliv formální protest proti Rakousku, pokud se tamního kormidla chopí Kickl.
A popsali, že stejně unie přistupovala i k Maďarsku, které druhou půli roku 2024 stálo v čele Rady Evropské unie. Orbán podle Politica nečelil významným protestům. Dočkal se jen ignorování při pořádání summitu o obraně. A to v reakci na Orbánův odlet do Moskvy a jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na počátku maďarského předsednictví.
Ale podle jednoho z diplomatů by Evropská unie měla zvážit zahájení řízení podle článku 7 proti Maďarsku i proti Rakousku. Nejdříve by měly být na dvě neposlušné země uvaleny sankce. Poté by měly být obě země vyloučeny z rozhodovacích procesů unie. Podle něho by to byl důležitý vzkaz do Francie. „Evropská unie by tím vyslala signál Francii, kde se předsedkyně krajní pravice Marine Le Penová chystá na čtvrtou kandidaturu na prezidentský úřad v roce 2027,“ řekl pod rouškou anonymity diplomat.
Nutno pro kontext dodat, že Maďarsko již nyní čelí sankcím a trestům. Kupříkladu 1. ledna 2025 přišlo Maďarsko o miliardu eur z takzvaného fondu obnovy. Maďarsko navíc čelí ztrátě jednoho milionu eur denně z fondů EU kvůli „nezákonnému zacházení s žadateli o azyl“. Pokutu určenou soudem Maďarsko neplatí a odmítá se podvolit stran unií požadované změny azylového zákona. Tato pokuta jednoho milionu eur denně se Maďarsku do konce roku 2024 nasčítala na 200 milionů eur, které země pod vládou Viktora Orbána dosud odmítá zaplatit. O boji Evropské unie proti Maďarsku informoval deník Financial Times.
Ale z Evropské unie zní, že i Maďarsko se může „vrátit z propasti“. Když přinese pozitivní změny. „Nikdy není příliš pozdě, aby se někdo vrátil z propasti nebo přinesl pozitivní změnu,“ řekl pro Politico evropský komisař pro právní stát Michael McGrath původem z Irska.
Ovšem server Politico ukazuje, že věci se mají jinak. To centristické strany se začínají přizpůsobovat „populistickým“ pravicovým stranám. „Po prudkém nárůstu podpory tvrdě pravicových stran během loňských voleb do Evropského parlamentu se hráz proti populismu začala rozpadat,“ zkonstatoval server.
Manfred Weber, předseda středopravé Evropské lidové strany, k níž patří i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, již dříve řekl, že strana je proti spolupráci s jakoukoli skupinou, která není „proevropská, proukrajinská a provládní“. Nyní Politico připomnělo, že i přesto von der Leyenová během debaty v Maastrichtské univerzitě řekla, že je připravena spolupracovat s italskou pravicově konzervativní premiérkou Georgií Meloniovou.
Politico ovšem uznává, že Meloniová ze své „pravicově populistické“ rétoriky od převzetí moci ubrala. „Zmírnila své protievropské postoje a poskytla vůdcům unie krytí,“ ocenil server Politico Meloniovou. A došlápl si na Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica. „To se ale nedá říct o Orbánovi nebo slovenském premiérovi Robertu Ficovi, který objímá Putina a běžně útočí na spojence EU – Ukrajinu,“ poukazuje Politico.
Podle serverem oslovených diplomatů je ovšem možné, že Kickl bude „hůře ovladatelným“ než Orbán nebo Fico. A to proto, že je dle diplomatů v anonymitě „tvrdým ideologem“.
A obrana proti „pravicovému populismu“ se dále rozpadá. A to už i v samotné Evropské komisi, upozorňuje důrazně Politico. „Erodující firewall je patrný už i v komisi, kde byl člen pravicových Evropských konzervativců a reformistů, spojenec Meloniové, Raffaele Fitto jmenován viceprezidentem navzdory protestům Levice a Zelených,“ popisuje Politico.
Politico ukazuje i na bývalého polského premiéra Mateusze Morawieckého, který se má stát šéfem v evropské frakci konzervativců a reformistů, kde jsou i poslanci české ODS. Morawiecký oznámil, že bude v ekonomických otázkách spolupracovat s frakcí Patrioti pro Evropu, která je v Evropském parlamentu právě v „sanitárním kordonu“.
Podle serveru se přitom situace v Evropě postupně zhoršuje. „Pravicově populistické“ strany se dostávají nebo mají naději dostat do čela svých zemí ve Švédsku, Finsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a České republice. Ohrožená je podle Politica i Francie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Chopí se nakonec vlády nad Evropskou unií i jednotlivými zeměmi pravice?
autor: Marian Kučera
