Miloš Zeman bude usilovat o znovuzvolení. Je to dobře? Jakou má šanci proti svým protikandidátům? Jak popsat část národa, která ho podporuje, a jak tu, která ho nepodporuje? Rozděluje společnost Zeman, nebo jeho odpůrci? Kdo z pelotonu kandidátů má vaši podporu?

Politiky v naší zemi dělím na dva typy. Na ty, které nazývám „slouha slouhů současné globální moci“, a na ty, kteří se dokážou svéprávně rozhodovat. Těch druhých je méně, Zeman mezi ně patří, a proto jeho kandidaturu vítám. Ostatní kandidáti nemají šanci. Ostatně to říkal Klaus již před dvěma roky.

Pokud jde o to, zda Zeman rozděluje společnost, pak podle mého názoru to nejlépe vystihnul Ringo Čech – rozděluje lidi na normální a idioty. V pelotonu těch, co chtějí kandidovat proti Zemanovi, nevidím nikoho, kdo tam nemá být vyslán jako ten „slouha slouhů“. Pokud jde o „současnou globální moc“, myslím, že každý aspoň trochu intuitivně chápe, co mám na mysli. Pro jistotu a přesnost připojuji odkaz na přesný popis její podstaty a mechanismů fungování: http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

Martin Fendrych napsal, že jakýkoliv slušný kandidát má šanci Zemana porazit, protože nejsme země nenávistníků. Michal Horáček řekl, že bude vystupovat proti všemu, co Miloš Zeman ztělesňuje, protože naše země „má na víc“. Souhlasíte s nimi? A co říkáte prohlášení prezidenta, že vlastně žádnou kampaň vést nebude, nebude chodit do televizních diskusí a nebude útočit na protivníky ani útoky opětovat? Kritici ale k tomu tvrdí, že bude zneužívat ke kampani své krajské návštěvy, služby Jiřího Ovčáčka či zahraniční cesty.

Někteří ztrácejí nervy. Všimněte si, jak nenávistně se vyjadřují tzv. celebrity o lidech v naší zemi, když tito projeví schopnost nenechat se manipulovat. Slouhové slouhů globální moci vlastně říkají: „Buď budete tancovat, jak se píská (a jak tancujeme my), nebo jste pro nás ‚nenávistníci‘, ‚fašisti‘, ‚xenofobové‘, ‚závistivci‘ apod.“ V psychologii se tomu říká projekce, tj. projektování vlastních selhání do představy o těch druhých.

Pokud jde o Horáčka, tak si nejsem jist, zda vůbec zaregistroval, že Zeman má nadstandardní (a hodně nadstandardní) vztahy s čínským, ruským a americkým prezidentem. Zeptal bych se ho, co myslí tím, že „máme na víc“.

Zeman řekl, že kampaň povede výkonem své současné funkce. To je asi přirozená a logická strategie. Samozřejmě součástí této strategie patrně budou Zemanovy spanilé jízdy po krajích i institucích a další standardní prezidentské aktivity. Určitě nás překvapí i nějakými mezinárodními setkáními apod. Jak ho znám, na tom si dá zvlášť záležet a zvlášť dobře si to načasuje.

Čím dál víc se přetřásá problém nízkých českých mezd, které rostou pomalu i ve srovnání se Slovenskem či s Polskem. Zmiňuje se problém „pracující chudoby“ a masy lidí, kteří jsou jen krok od stavu chudoby. Lze tento problém vůbec řešit? Je to něco, co podkopává u našich občanů víru v západní orientaci naší země? Mohou za to komunisté, nebo ti, co přišli po nich? Jsou Češi „novodobí otroci“ a Česko „německý protektorát“, jak z části společnosti zaznívá?

Z naší země odplývá ročně 300 miliard jen na dividendách do zahraničí. Přibližně o tolik přicházíme i na ziskové marži tím, že produkci do třetích zemí reexportujeme (převážně přes Německo). Přitom si stále žijeme poměrně dobře. Krajní chudoby je u nás méně než ve vyspělejších zemích, nemáme žádné no-go zóny.

Místo závistivého pošilhávání po tzv. „Západě“ – čti: západě EU –, který se vůči nám chová a bude chovat stále bezohledněji, bychom měli: Za prvé – neopakovat hrubé chyby v imigrační politice, kterých se tzv. „Západ“ dopustil, a za druhé – zvýšit aktivitu V4 a spolu s Rakouskem a dalšími zeměmi či regiony usilovat o emancipaci středounijního prostoru s využitím přirozených historických vazeb. Naše a nejen naše pozice pak bude velmi silná.

V jaké atmosféře žije nyní naše země? A kdo ji určuje? Jsou to média, politici, liberální aktivisté, nacionalističtí aktivisté, kulturní pracovníci, anebo vás napadá kdokoliv jiný?

EU je vedena slouhy současné globální moci. Slouhy dosazenými na základě globálního špiclování a vydírání. Pro EU tím vzniká kritická situace a jediná záchrana je její reintegrace, kdy emancipace eurounijního prostoru je důležitou součástí této reintegrace. Dnešek je opravdu historicky významný. Můžeme doslova v přímém přenosu sledovat, jak se současná globální moc rozpadá a jak kolem sebe kope. Vždyť v USA probíhá občanská válka formou zveřejňování indiskrecí z obou válčících stran, které ukazují, jak prohnilá a jak nebezpečná současné moc je.

Příštím vítězem voleb nejspíše bude Andrej Babiš. Byl by dobrým vládcem této země? Anebo ho potopí mediální masáž ohledně jeho majetku a dluhopisů? Prospěl dosud Babiš vůbec něčím naší zemi?

Babiše současná mediální masáž nepotopí, právě tak jako Sobotku nepotopila a nepotopí mediální masáž související s jeho vazbami na Bakalu a privatizaci OKD. Lidí už celkem pochopili, jak se naše země rozkrádá shora a ve velkém. Proto si o nikom z tohoto hlediska nedělají iluze. Žádnou velkou válku indiskrecemi nečekám. Její rozpoutání by se každému ze současných aktérů vrátilo jako bumerang. Lidé u nás nemají rádi používání dvojího metru. Tu hru už prokoukli.

Nevím, co od Babiše očekávat. Vím jen, že si dává moc velký pozor, aby se neprojevil jako slouha slouhů globální moci, aby se projevoval jako svéprávný politik. Proto jej mnoho občanů vnímá paradoxně jako opozičníka a je mu ochotno leccos tolerovat. A to i přesto, že má ve své straně tolik slouhů slouhů současné globální moci, že by to vydalo na půl TOPky – Stropnický, Telička, Jourová...

Jak se nejspíše poskládá česká politická scéna koncem roku? ČSSD si potvrdila v čele Bohuslava Sobotku, TOP 09 stagnuje pod Miroslavem Kalouskem, komunisté také klesají. V ODS se objevil mladý Václav Klaus, u lidovců budou bojovat zastánci koalice se STAN s Jiřím Čunkem, který uvažuje kandidovat na předsedu. Okamura dle průzkumů má šanci na vstup do Sněmovny. Kdo ze jmenovaných má vaši důvěru, a kdo ne? A jaká vládní koalice by ČR prospěla?

Podle mého názoru zatím vše směřuje ke standardnímu modelu výsledku říjnových voleb: Přes 30 % ANO (Babiš), mírně přes 10 % KSČM, 8-6 % KDU-ČSL, ODS, ČSSD, SPD (Okamura). Jména jsem uvedl u těch stran, kde je personifikace významná. Odsud pak vyplývající vládní koalice ANO s KDU-ČSL, existence ústavní většiny ANO s KSČM.

Která ze stran by mohla prospět? Zatím opravdu nevím. Všimněte si toho, co je v současné situaci nejvíce pozoruhodné. V době, kdy se problémy neřeší, ale rychle hromadí, tak v této situaci žádná ze stran, zdůrazňuji žádná ze stran, nepřišla s pojmenováním příčin současných problémů a návazně pak odpovědí, jak je chce řešit. Žádná ze stran nepřišla ani s náznakem náznaku, jak přistoupit k identifikování a pojmenování příčin současných problémů. Jako kdyby se všechny domluvily, že budou fíkovým listem krytí příčin lumpáren. Můžeme v takové situaci něco pozitivního od některé z nich očekávat?

Když se třeba podíváte na projevy, které zazněly na sjezdu ČSSD – jen a jen strašení těmi druhými stranami. Tak se ptám, není vlastně strana, která vydírá voliče tím, že je „nejmenším zlem“, tím největším zlem? A platí to nejen pro ČSSD.

Jsem však optimista a stále doufám, že tváří v tvář vývoji situace se některá ze stran utrhne a pokusí se zvrátit vývoj volebních preferencí tím, že se pokusí pojmenovat příčiny současných problémů. Tak, aby jí občané uvěřili. Pak může dojít i ke změně trendu směřujícího ke standardnímu modelu výsledku voleb.

V letošním roce budou komunisté slavit 100. výročí toho, čemu říkají Velká říjnová socialistická revoluce. Co přinesla světu vláda komunistických stran? Jak se s jejími dopady potýkáme u nás? Zaslouží si KSČM, aby byla zakázána? Komunisté tvrdí, že po Listopadu bylo rozkradeno vše, co vybudovali. Co jim na to říci?

Poučení z minulosti je vždy významné a tak kulaté výročí nelze přejít. Ani třeba to, že bez hrůz imperialistické války by tehdy komunisté k moci nepřišli. Úvahy o zákazu KSČM jsou mimo mísu, právě tak jako že bylo rozkradeno to, co neobstálo v globální konkurenci. Pro KSČM je, podle mého názoru, nejvíce nepříjemné, že začala být vnímána jako politická strana establishmentu, jako strana, která přestala být pro nespokojeného voliče stranou protestní volby. Takovou stranu není třeba zakazovat, taková strana sama poměrně rychle roztaje.

A všimněte si, že ani KSČM pod jejím současným vedením není schopna identifikovat příčiny současných problémů. Dokonce si tuto svoji impotenci ani neuvědomuje. Jedna významná osobnost z KSČM mně na moji výtku směřující tímto směrem namítla: „Jak to, že ne? Vždyť příčinou současných problémů je přece kapitalismus!“ Jo. Tím se dá vysvětlit všechno... a nic. Zůstat u takových stereotypů je nejrychlejší cesta k tomu, jak tuto stranu pohřbít.

Jak prozatím hodnotit prezidentství Donalda J. Trumpa? Podle mnohých se „uklidnil“, pokud jde třeba o vztah k Rusku, podle jiných je dobře, jak útočí proti migraci a o Rusku zatím mlčí – což lze považovat za známku, že nebude chtít být konfrontační. Co tedy Trump a Rusko? Může se Zeman těšit, že Trump převezme něco z jeho pozic? Mimochodem, jak hodnotit přísun vojsk NATO k ruským hranicím?

Trump zatím vůči slábnoucí a kopající kolem sebe současné globální moci dělá jen vynucené tahy, řečeno šachovou terminologií. V tom je na tom stejně jako Putin. Trump odmítl být figurkou v rukou současné globální moci, což Obama nedokázal a předvedl, kam až může „nejmocnější muž planety“ klesnout. Myslím, že Trump udělal dobře, když se rozhodl pro vzdor a zatím v něm vytrvává.

Současná globální moc bude upadat a bude se to projevovat nejrůznějšími křečemi. Jednou z takových křečí je i pokus o vyprovokování velkého konfliktu s Ruskem pod záminkou „obrany“ Pobaltí. Celá ta akce přece začala za Obamy a vystupňovala se po porážce Clintonové před nástupem Trumpa. V rámci vynucených tahů patrně Trump nepovažuje přímou reakci na zjevnou provokaci za svou prioritu. Předpokládám však, že si dobře hlídá, aby k něčemu, co by mohlo mít tragické důsledky, nedošlo.