Ve Francii je tradice stávek hluboce zakořeněna. Francouzi a Francouzsky vycházejí do ulic takřka se železnou pravidelnosti z mnoha různých důvodů. V posledních pár letech na sebe strhlo pozornost hnutí žlutých vest, které protestovalo proti rostoucím cenám pohonných hmot, ale členové hnutí postupně protestovali proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho vládnutí obecně.

Poté se Francouzi v protestech zaměřili na covidové restrikce a dožadovali se jejich zmírnění, potažmo zrušení.

A teď protestují proti posunutí věkové hranice odchodu do důchodu ze 62 let na 64 let. Pařížští popeláři omítají odvážet odpadky. Situace v hlavním městě už je natolik neúnosná, že kupříkladu provozovatelé restaurací už soukromě zjišťují, jak odvoz odpadů a jejich spálení ve spalovnách zařídit prakticky jakoukoli cestou.

Server amerického listu New York Times upozorňuje, že situace se prozatím nijak nezlepšuje. Část Francouzů je nadále rozezlena na nejvyšší míru. Nejlépe to vystihl padesátiletý elektromechanik v přístavu Marseille Renald. „Tato vláda nechce vyjednávat,“ řekl mi před skladem pohonných hmot. „No, v určitém okamžiku se ocitnou proti lidem, kteří také nechtějí vyjednávat.“ „Panuje tu velký hněv,“ dodal.

Hněv některých Francouzů dospěl do takového bodu, že dokonce neváhali zapálit radnici v Bordeaux. Záběry radnice v plamenech obletěly svět na sociálních sítích.

It’s still kicking off in France: The Bordeaux town hall is now on fire pic.twitter.com/UHcbWurQ9f

— David Adler (@davidrkadler) March 23, 2023

Publicistka Lucie Sulovská poznamenala, že české protesty, i ty proti vládě Petra Fialy (ODS), vypadají v porovnání s tím, co předvádějí Francouzi, vlastně ještě mírně. „České demonstrace (jakékoliv) musí na místní francouzské expaty působit jako nedělní vycházky Spolku spokojeného stáří,“ napsala na faceobooku.

Ke zvláštnímu srovnání protestů sáhl také europoslanec SPD Ivan David. Srovnal současné demonstrace ve Francii, při nichž jen v Paříži údajně vzplálo na 5 desítek ohňů, s protesty v Kyjevě v roce 2014, kdy padla vláda tehdejšího proruského prezidenta Janukovyče.

„Více než milion demonstrantů vyšel do ulic po celé zemi, což některé bezpečnostní zdroje popsaly jako ‚povstání‘ proti vládě v Paříži. Desetitisíce dělníků vstoupily do stávky a demonstranti zablokovali veřejnou dopravu, školy a ropné rafinérie. Ve snaze rozbít protesty policie použila slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a obušky. Videa kolující na sociálních sítích ukazovala těžce obrněné důstojníky, jak mlátí neozbrojené demonstranty,“ napsal k demonstracím David na facebooku.

„Jak píše nejmenovaný zdroj, když v Kyjevě v roce 2014 protestovalo v ulicích kolem 300 až 400 000 lidí, všechny západní vlády požadovaly okamžité jednání s demonstranty a jejich představitelé se sjížděli do Kyjeva jako na skutečný ‚mejdan‘. Ohledně Francie panuje ohlušující ticho, přestože demonstranti požadují to samé jako demonstranti v Kyjevě – odstoupení vlády a prezidenta. Kde je tedy rozdíl? Inu, Janukovyč nebyl ‚jejich‘, Macron je naproti tomu nedílnou součástí evropské ‚nové demokracie‘, ve které už není třeba dodržovat ústavu,“ pokračoval.