Vládní koalice v první půli května s velkou pompou zveřejnila takzvanou „penzijní reformu“, ve skutečnosti změny prvního, státního penzijního pilíře. „Před čtrnácti dny pak vláda schválila i změny v pilíři třetím (naše vlastní, soukromé spoření), a právě tyto změny šéf Monety označuje za hodné Nobelovy ceny,“ připomíná Kamberský v Lidových novinách.

Návrh ministerstva financí, kterému šéfuje Zbyněk Stanjura (ODS), předpokládá zavedení tzv. „dlouhodobého investičního produktu“ (DIP), kde by mohl kdokoli investovat a odečíst si ze základu daně ročně až 48 tisíc korun. Onen DIP by mohly nabízet desítky, možná stovky institucí a bylo by na každém, jakou formu investování si vybere. Právě to se líbí panu bankéři: veliká svoboda a takřka neomezená konkurence.

Kamberský ale upozorňuje na zásadní věc, kterou bankéř Spurný opomenul. „DIP bude geniální produkt pro lidi, kteří mají dost peněz, dokážou si dávat stranou a ještě k tomu dokážou několik tisíc měsíčně investovat. Jenže to, s prominutím, nijak nesouvisí s penzijní reformou.“

„Spoření na důchod nám má zvýšit příjmy ve chvíli, kdy si již nedovedeme vydělávat. Nejlépe v podobě měsíční renty, kterou si vylepšujeme státní důchod. A rozhodně by měla být dostupná až ve chvíli, kdy je člověku přiznána starobní penze,“ dodává komentátor Lidových novin.

Nic z toho ale „dlouhodobý investiční produkt“ (DIP) v sobě neobsahuje. „Jedinou podmínkou je deset let investování a šedesát let věku, pak si můžete peníze jednorázově vybrat a tradá! To je sice moc fajn a každý movitější to ocení, ale není žádný důvod, aby takovéto spoření probíhalo se státní podporou. Protože ony daňové úspory znamenají, že o tuto částku bohatší lidé zaplatí méně na daních,“ přibližuje Kamberský.

„Fakticky tak ještě více zvýhodníme lépe vydělávající oproti těm chudším. Bingo! Skutečně na Nobelovku,“ glosuje novinář.

K tomu, že šéf Monety dokonce navrhuje, aby bohatší lidé mohli ze státního pilíře úplně vystoupit, tedy přestat platit oněch 28 % výdělku České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), dodává: „Zcela ideální stav: bohatí nejen bankéři by byli vysmátí, a chudí ať si na stará kolena třeba zdechnou hlady. Pan Tomáš Spurný by mohl dostat Nobelovky rovnou dvě. Jednu za ekonomii, druhou za vyhladovění,“ uzavírá Kamberský.

Už příští týden začíná zavírání poboček České pošty a desetitisíce seniorů i další klienty čekají komplikace. Budou muset zjišťovat, kde si vyzvednout důchod, balík či cenné psaní. A zpravidla budou muset urazit delší cestu. „Jak dlouho to moje staré kosti vydrží, fakt nevím,“ stěžuje si seniorka Lidovým novinám.

Státní podnik Česká pošta na konci června uzavře 300 poboček. Lidé, kteří přijdou o tu svou, na kterou byli zvyklí, budou často muset urazit mnohem delší cestu na nově příslušnou pobočku. S tím má problém především starší část populace, které se změny dotknou zvlášť výrazně.