Krizové řízení podle Drábové potřebuje každý kraj a každá obec. „S tím, jak k nám matička příroda už není tak přívětivá, jako byla v řekněme posledních padesáti letech, a frekvence extrémních meteorologických jevů se zahušťuje, je dobře si zmapovat, jaká rizika té které obci, tomu kterému kraji hrozí a udělat si na ně rámcový plán – protože přesně to nenaplánujete nikdy. To je čím dál důležitější. Dobře jsme se naučili, celorepublikově až do lokální úrovně, zvládat povodně. Ale je plno jiných hrozeb, kde by alespoň rámcový plán měl existovat, ovšem zatím neexistuje,“ upozornila Drábová.

Připustila také, že na případný blackout příliš připraveni nejsme. „Třeba jedno cvičení ukázalo hodně důležitou věc: předtím nebylo zmapováno, kolik lidí v domácím ošetření je životně závislých na tom, zda jejich přístroje mají proud. Tam šlo skutečně o ohrožení životů v řádu hodin!“ upozornila.

Doporučení německé vlády je vhodné i pro nás

Německá vláda doporučuje vlastním občanům, že mají mít doma věci pro základní přežití alespoň na tři dny až deset dní. Něco takového je podle Drábové rozumná věc. „Doporučuji to rozhodně i Čechům,“ podotkla.

List také uvedl, že Drábová je důvěryhodná a srozumitelná jak pro lidi na maloměstě, tak i pro onu „pražskou kavárnu“. „Můžete být v politice jakýmsi spojovníkem?“ zeptal se jí proto. „Na úrovni osobních kontaktů se o to snažím. Ale nemám velké ambice a do velké politiky nemám vůbec žádné ambice. Tam to nedokážete. Musíte hledat kompromisy, které už jsou těžko vysvětlitelné, ač nemusí vést ke špatným výsledkům; kompromis není špatné slovo. Ale myslím, že vytvářet mosty můžete jen v přímém kontaktu,“ odpověděla.

Typická vlastnost pro Čechy

Všimla si také, že typickou vlastností pro Čechy je, že to, když nemáte stejný názor, jste nepřítel. „Nikde jinde jsem to tak často neviděla. Pro mě, když odcházím z jednání s tím, že jsme se nedohodli, to neznamená nic – musíme přemýšlet, proč jsme se nedohodli a zkusíme to příště. Ale častěji než v zahraničí se tu setkávám s tím, že když jsme se nedohodli, skončili jsme: ‚A nikdy ti to nezapomenu!‘,“ uvedla Dana Drábová.

Úložiště jaderného odpadu

Řeč přišla i na hledání úložiště jaderného odpadu. Ohledně bezpečnosti takového zařízení nemá nejmenší pochybnosti. „Ten koncept uložení radioaktivního odpadu do stabilní geologické formace ještě s dalšími bariérami, které tam člověk dodá, kontejnery a obložení, vytváří tak zajištěnou bezpečnost, jaká se u málokteré lidské činnosti vídá,“ uvedla. Nebezpečí vidí ale trochu jinde: „Za přemýšlení ovšem stojí uchování společenské paměti, protože jakmile úložiště bude naplněno a uzavřeno, tak nikdo ani nepozná, že tam je. To z povrchu nezměříte. Co ale, když se za ty generace a generace, dejme tomu za nějakých 4000 let, zapomene, že v podzemí je tabu a nemá se tam vrtat?“ naznačila možné nebezpečí,které by úložiště znamenalo pro příští generace.