The Economist poznamenává, že někdejší poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton o svém bývalém šéfovi tvrdí, že v zahraniční politice „nemá žádné konzistentní zásady“, zatímco Fred Fleitz z think-tanku America First Policy Institute připomíná, že za Trumpa v úřadu svět vypadal úplně jinak než dnes. „Nebyly žádné velké války, čtyři mírové dohody mezi Izraelem a arabskými státy, úspěšné vyjednání dohody o volném obchodu NAFTA s Kanadou a Mexikem a částečná obchodní dohoda s Čínou – nemluvě o nízké inflaci a méně propustné jižní hranici,“ uvedl.
List podotýká, že pro pochopení toho, co by Trump mohl v případě obhájení druhého prezidentství ve světě dělat, se proto vyplatí podívat se na ideologie jeho poradců, kteří se mají dělit na tři vrstvy.
První z nich mají být republikáni, kteří se označují za dědice Ronalda Reagana a chtějí zachovat globální hegemonii Ameriky. K těmto „reaganovcům“ se má řadit Boltonův nástupce Robert C. O'Brien či Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo či američtí senátoři Marco Rubio, Lindsey Graham a Tom Cotton.
Proti reaganovské politice se mají stavět zastánci amerického izolacionismu, dle kterých se Amerika nemá starat o problémy ve světě, ale primárně řešit akorát své vlastní. Jedním ze zastánců tohoto proudu je Vivek Ramaswamy, který se ucházel o republikánskou prezidentskou nominaci.
A mezi oběma proudy pak stojí zastánci názoru, že by se Amerika neměla příliš angažovat v zahraniční politice v Evropě a na Blízkém východě, kde aktuálně probíhají oba pro Američany nejvíce viditelné konflikty, a více sil zaměřila na Asii, kde by USA čelily především Číně. Tento pohled zastává kupříkladu bývalý americký náměstek ministra obrany pro strategii a rozvoj sil Elbridge Colby.
Právě tato skupina přitom neprotíná názorově jen republikány, ale též demokraty, jelikož si chce více „posvítit“ na Čínu dle svých tvrzení také Bidenova administrativa. „Skeptici si kladou otázku, zda důraz na Čínu není ve skutečnosti jen skrytým izolacionismem. Byli by ti, kteří nechtějí ani nepřímo čelit Rusku na Ukrajině, opravdu připraveni vést válku s Čínou kvůli Tchaj-wanu?“ podotýká však k tomuto postoji The Economist.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
