„Cílem představení byla obhajoba Ransdorfa, který kvůli případu pozastavil členství v levicové frakci Evropského parlamentu. Té se svérázně chopil Guzmický, jenž kvůli akci skončil na čas ve vyšetřovací vazbě. Včera tvrdil, že sám z vazby nijak nepospíchal, protože by se mu nechtělo opakovaně vracet do Švýcarska na další výslechy. Jeho obhajoba často vyvolávala u novinářů až úsměv. Jediný, kdo se po celou dobu neusmál, byl Ransdorf,“ poznamenává deník. Ten celý svůj příspěvek nazval „Když ‚čestný rytíř‘ a ‚čestný komunista‘ vysvětlují“.

Proč tisková konference obou pánů působila spíš humorně? Listina, kterou na dálku Guzmický ukazoval novinářům, totiž prý pochází z roku 2010 a souvisí s údajným dědictvím ve švýcarské bance jen okrajově. Ve skutečnosti šlo o rozhodnutí ve sporu Vladimíra Huňka s firmou Autoline CZ. Muž si objednal vůz a nakonec ho nezaplatil, za což firma požadovala zaplacení necelých 53 tisíc korun. Huněk požadavek odmítal a soud se ve sporu přiklonil na jeho stranu. Aby podpořil svou pozici, Vladimír Huněk soudu sdělil, že očekával příjem z dědictví, a předložil k tomu určité dokumenty. Jejich pravostí a oprávněností nároku na dědictví se ale soud nezabýval.

K dokreslení celé situace snad stačí přidat jeden výrok Petera Guzmického. „Byla jen náhoda, že se na jednom místě střetli čestný rytíř a čestný komunista,“ prohlásil bývalý starosta slovenské obce Ivanka pri Nitre.