Zkušený diplomat Jens Plötner je hlavním expertem kancléře Scholze na zahraniční politiku. Veřejně moc nevystupuje, ale jeho pondělní projev v Německé společnosti pro zahraniční vztahy byl následován zcela mimořádným mediálním ohlasem.

Plötner v projevu kritizoval mediální tlak na dodávky tanků a dalšího materiálu. A reakce sdělovacích prostředků byla podobně kritická. Třeba německý Handelsblatt píše o „určitém údivu a zděšení“, které měl projev vyvolat. Berliner Zeitung začal svůj text vzkazem, že pan poradce sice nedávno navštívil s kancléřem ukrajinský Irpiň, ale zdejší ruské masakry jeho srdce a svědomí zjevně nezasáhly.

V Německu je od února postoj k Ukrajině takový, že média velmi hlasitě prosazují podporu Ukrajině a kritizují Vladimíra Putina. Ta bulvární navíc nakládají bývalému kancléři Gerhardu Schröderovi, který působil v ruské společnosti Gazprom a díky svému extravagantnímu životnímu stylu se svou již pátou o mnoho let mladší manželkou je ideálním ztělesněním zhýralého padoucha.

Politici se verbálně k podpoře Ukrajiny hlasitě připojují, ale někteří podotýkají, že jejich skutečné nadšení zdaleka není takové. V tříčlenné vládní koalici tvrdě podporuje Kyjev zejména nejmenší FDP. Svobodní demokraté tlačí na dodávky zbraní a další věci, co Kyjev požaduje, zatímco kancléř Scholz tyto tlaky spíše klidní. Někde mezi je ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Zelených.

Předseda vlády Scholz se do poslední chvíle snažil Vladimíra Putina od útoků na Ukrajinu odradit a působit jako mírotvorce. Když tato snaha neuspěla, v prvních dnech války Rusko tvrdě kritizoval a vyslovil mimo jiné slib, že Spolková republika bude masivně investovat do armády, což bylo oslavováno jako totální obrat v německé zahraniční politice, která je již od roku 1945 důsledně pacifistická.

Postupně se ale výčitky kancléře Scholze na adresu Ruska zmírňovaly, čehož si všímala i média.

Projev experta Jense Plötnera ale po opatrném našlapování podle mnohých „nalil čistého vína“. Poradce hovořil o tom, že Německo potřebuje uvažovat o dlouhodobých vztazích s Ruskem a že média toto téma zcela opomíjejí. Přitom veřejná diskuse o tomto tématu, která by zohlednila i aktuální události na Ukrajině, je nezbytná.

„Chápu, že téma dvaceti vozidel Marder plní novinové stránky snáze, ale o tom, jaký bude v budoucnu náš vztah s Ruskem, se bohužel píše mnohem méně,“ zaznělo z pódia.

Jeho projev dle očekávání vyvolal velkou přestřelku na sociálních sítích, která probíhala v rámci vládní koalice. Sociální demokrat Ralf Stegner ocenil postoj poradce jako velmi rozumný, zatímco předsedkyně parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermanová z FDP zklamaně poznamenala, že právě takový postoj, jako pan poradce předvedl, nás „přivedl do této hrozné situace“. Teď podle předsedkyně není čas „láskyplně rozjímat o Rusku“, ale pomáhat Ukrajině.

Jens Plötner je považován za hlavního tvůrce strategie „řetězové výměny zbraní“, kdy Ukrajina dostává výbavu od středoevropských států a jim to kompenzuje Německo ze svého arzenálu. Německá média pro tento proces zavedla slovo „Ringtausch“, kruhová směna.

Ve svém pondělním projevu také hovořil mimo jiné o nezbytnosti rozlišování mezi Ruskem a Čínou, i když mediální zkratka obě velmoci ráda hází do jednoho pytle. A také o tom, že Evropa by se měla připravit na to, že třeba po roce 2024 bude ve Washingtonu sedět prezident, který o severoatlantickou spolupráci nebude mít už vůbec žádný zájem. Nacházíme se podle něj v přelomovém období, které si žádá zodpovědné uvažování.