Mezi umělce, kteří chtějí pomoci Ukrajině, se řadí i zpěvák Janek Ledecký, který nedávno v Poděbradech hrál na náměstí na podporu organizace Člověk v tísni. A zmínil i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Bylo mi šest let, když k nám vlítli Rusáci. A nikdy na to nezapomenu. Moc si vážím toho, že v podpoře Ukrajiny jdeme příkladem pro celý svět. Ale vzpomeňme si na to za čtrnáct dní, za měsíc, za půl roku. Musíme vytrvat a nebude to snadné,“ řekl zpěvák.

Ovšem s tím měli někteří lidé problém. „Jsem zvědavá, jak budete příkladem pro naše lidi, kteří už teď přicházejí o práci a nebudou mít čím zaplatit nájem. Jsem pro pomoc, ale tohle už je moc. Tak snad jim pak taky uspořádáte koncert na pomoc, protože takových lidí bude víc a víc, jen Vary byly na této klientele z Ruska a Ukrajiny závislé tak, že teď to bude město duchů, tak snad pak někdo pomůže,“ opřela se do Ledeckého Simona Cabáková.

Naopak s ním souhlasila Jana Poldová: „Proti Rusům je možné se jen bránit. Jinak tu bude rok 1968. O to jim od začátku šlo, ale se přepočítal....Putin. V Rusku se tento postoj vůdců většinou dědí z generace na generaci, jako by byli příbuzní. Bohužel bez zbraně, proti Rusku, není východisko... V 1968 mi bylo 12 let, tatínkovi 45 a mamince 42 let. Já prožila krásné dětství, rodiče svoje nejlepší roky života s vnitřním trpěním, nikdy se s tím nevyrovnali, ani s rokem 1948.“

Na tu ovšem reagovala další přispěvatelka do diskuse a vzkázala jí: „A vy jste se nezeptala, jak to v roce 1968 u nás doopravdy bylo? Škoda. Nebyli to Rusové, ale vojska Varšavské smlouvy. Byli mezi nimi vojáci z Polska i Ukrajinci, Maďaři... Naše armáda, dostala příkaz nevměšovat se a nezasahovat. A nevpadli sem, ale byli pozváni členy ÚV KSČ zvacím dopisem, aby potlačili Pražské jaro. To, že jsme je zde trpěli až do r. 1991 je věc našich předešlých vlád a režimu...“

A dodala: „Ani dnes to není černobílé. Na východě Ukrajiny se bojuje 8 let a až nyní to někoho zajímá? Ukrajina je rozvrácená sama o sobě... Trochu zapátrejte, jak to tam je doopravdy...“

A proti jeho slovům se vymezovali i další, například s narážkami na osvobození Československa, či s osočením, že umělci jsou pokrytci neznalí historie.

Právě na komentáře o roce 1968 Ledecký včera reagoval a poslal „proputinovské trolly do prdele“.

„Komentáře, že tím posílám do Ukrajiny zbraně a podporuju tak střílení do žen a dětí, jsou natolik imbecilní, že na ně není třeba reagovat. Ale objevila se početná skupina proputinovských trollů, kteří napadli větu ‚Bylo mi šest, když k nám vlítli Rusáci‘. A napadli ji poměrně sofistikovaně. A to tak, že se ze mě snažili udělat hlupáčka, co neumí dějepis a neví, že to tenkrát v roce 1968 přece byla vojska Varšavské smlouvy. Což je argumentace přesně v duchu sovětské (tehdy), anebo ruské (dnes) doktríny a znamenitý příklad toho, jak manipulovat s dějinami. Takže tohle vysvětlení není pro ty obránce ‚jediného správného pochopení dějepisu‘,“ vzkazuje zpěvák.

„Mám doktorát na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. A jedním z mých koníčků je historie. Takže samozřejmě vím, že v srpnu roku 1968 k nám vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Ale Varšavskou smlouvu vyprojektoval a tvrdou rukou držel pohromadě Sovětský svaz. A Sovětský svaz byl impériem násilně vytvořeným Ruskem. Takže budu dál říkat Rusáci. Protože to je kratší a navíc daleko přesnější a výstižnější. A ti, kdo nás pak dvacet jedna let okupovali, nebyli Poláci, Maďaři, Bulhaři ani soudruzi z NDR. Byli to Rusáci. Tak si to prosím pamatujte a nenechte se ovlivňovat tou pátou kolonou, co u nás Rusáci tak dovedně zorganizovali,“ říká Janek Ledecký.