Volby do Evropského parlamentu jsou za námi a v Německu i ve Francii významně posílily pravicové strany CDU/CSU, AfD i Národní sdružení Marine Le Penové, která ve Francii volby drtivě vyhrála se ziskem 34 procent. Macronovi centristé dostali jen 14 procent.

„Vzestup nacionalistů a demagogů je nebezpečím pro náš národ, ale také pro Evropu,“ řekl Emmanuel Macron, když oznámil své všeobecné volby. Na jeho slova upozornil britský konzervativní týdeník The Spectator, který však jedním dechem dodal, že Marine Le Penová tak výrazně uspěla až poté, co odvrhla některé své radikální myšlenky. Např. už neříká, že chce vystoupit z EU a stejně tak neříká, že by se chtěla zbavit eura.

Macron podle týdeníku vyhlásil předčasné volby možná proto, aby Le Penovou vtáhl do vlády, tím ji zatížil odpovědností a setřel z ní nátěr protestního hnutí, zamazal jí podílem na moci a nutností uzavírat kompromisy. A tam se projeví, že strana není tak radikální, jak se může zdát.

„Je nesmysl předstírat, že tyto strany jsou součástí jedné ‚krajní pravice‘ nebo radikálně pravicového shluku,“ upozornil.

Švédští demokraté, rovněž ve vládní koalici, klesli o 2 body na 13 bodů. Dokonce i Viktor Orbán utrpěl vládní trest v Maďarsku, kde nová středopravá (a protiorbánovská) strana Tisza získala téměř 30 procent hlasů. Fidesz skončil se 45 procenty (pokles o 8 bodů), což je poprvé od roku 2004. V Polsku skončili Tuskovi umírnění na prvním místě s 37 procenty a Strana Právo a spravedlnost byla na 36 procentech a ztratila šest křesel.

Dobrým příkladem posunu do středu je podle britského týdeníku italský případ Bratrů Itálie premiérky Meloniové, která vládne; během svého vládnutí se posunula do středu a mezi Italy si udržuje relativně stabilní míru podpory.

Dokonce i Ursula von der Leyenová nyní říká, že její středopravé uskupení EPP by mohlo s Meloniovou působící ve frakci Konzervativců a reformistů (ECR), spolupracovat. Je nesmysl nazývat Meloniové stranu „postfašistickou“ upozornil britský týdeník.

„Když poslouchám BBC, jejíž reportéři používají téměř hysterický jazyk o krajní pravici a tvrdé pravici, zajímalo by mě, jak mají její posluchači rozumět tomu, co se děje u našich dveří. Výrazy tvrdá pravice, krajní pravice, radikální pravice zavání zpravodajstvím, které vidíme v Americe,“ upozornil publicista Fraser Nelson.

Otázkou prý zůstává, zda se po volbách něco změní, nebo zda bude pokračovat zavedená koalice lidovců a socialistů.