Ministr Stanjura předpokládá mimořádné příjmy kolem 63 miliard korun, většinu z toho by měla přinést daň z neočekávaných zisků. Opozice je k těmto výpočtům skeptická, kritizuje také zaostávání ve výběru daně z přidané hodnoty. Podle řady ekonomů by se schodek vůbec neměl pohybovat v takové výši.

Dodržet plánovaný deficit 295 miliard se podle ekonomky Jany Matesové nemusí podařit, záležet podle ní bude na tom, kolik se vybere na dani z neočekávaných zisků. „Je obtížné to odhadovat, ale v tuto chvíli, protože jsme už v druhé polovině roku, máme počet neznámých značně snížený. Jestli ministr říká, že to bude 46 miliard místo původně plánovaných 100 miliard, tak to možná je dosti realistické,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas.

Ostře kritizuje způsob tvorby rozpočtu, podle ní není dlouhodobě dostatečně kvalitní a výrazně ho ovlivňuje politika. „Velké firmy by si nikdy netroufly takto dělat rozpočet a stát je obrovský rozpočtový kolos. On je totiž má řídit jako kompas, který ukazuje cestu, to ten český nedělá,“ pokračuje ekonomka.

Problém vidí především v tom, že příjmy státu jsou nižší, než se původně očekávalo. Zmiňuje například daň z přidané hodnoty (DPH) související s poklesem spotřeby domácností kvůli vysoké inflaci. Nevylučuje ani to, že vliv může mít skutečnost, že někteří podnikatelé přestali přijímat platební karty.

Není to však výše schodku státního rozpočtu, který je největším problémem české ekonomiky, ale stále nesmírně vysoká inflace, která komplikuje život státu i většině obyvatel. „Ještě nemáme červnová data, ale inflace pravděpodobně bude stále druhá nebo třetí nejvyšší v Evropské unii. To je největší problém ekonomiky, ale pro vládu by měl být prioritou schodek,“ konstatuje s tím, že ekonomika vždy stagnuje při vysoké inflaci a firmy i domácnosti mají hluboko do kapsy. „Spousta pracovníků je držena ve firmách, které už nemají růstový potenciál, ale stále se drží na dotacích. A nejsou k dispozici firmám, které by mohly rozšiřovat výrobu, ale nemají lidi,“ dodává ekonomka.

Varovala před řeckou cestou, protože jsme si v Česku zvykli žít z dotací: „Jakmile si domácnosti a firmy zvyknou natahovat ruku, tak ji natahují dál. A za druhé to posiluje populisty, protože jakmile je potřeba brzdit rozhazování, začnou říkat, že okrádáte důchodce a malé, střední i velké podniky. To nápadně připomíná Řecko 80. a 90. let a víme, kam to dospělo,“ upozorňuje Matesová.

Kritizuje proto centrální banku, že „sedí s rukama v klíně a základní úrokové sazby jsou výrazně nižší, než je míra inflace“. Inflaci je podle Matesové možné srazit jen za cenu zpomalení ekonomiky, zásah by proto měl být razantní a zpomalení krátké.

Matesová začíná pochybovat o tom, že vláda Petra Fialy obrací trend a zlepšuje stav veřejných financí. „Věřím, že vláda má dobrý úmysl, ale tak, jak odkládá ta zásadní rozhodnutí, začínám být stále méně přesvědčená, že tomu tak opravdu bude,“ obává se ekonomka. Za chybné považuje, že vláda i nadále pumpuje peníze do ekonomiky, a v tom důsledku rostou náklady na obsluhu státního dluhu. Letos by to mohlo být až o dvacet miliard víc než loni.