Pohled do mediálního světa dnes Tomáš Kňourek začíná graficky pěkně zpracovaným veledílkem s titulem „Dezinformace. Co pro vás znamenají lži?“, které před několika dny představil Bakalův server Aktuálně.cz a o němž se v nejnovějším Týdnu v médiích zmiňoval i Petr Žantovský. „Už sám název a jména autorů dávaly tušit, že propaganda z něj bude přímo stříkat. V textu vystupují zajímavé ‚osobnosti‘. Tak třeba finská novinářka Jessikka Arová mapující fungování trollího centra v Petrohradě, kde se dezinformace za peníze mají vytvářet. Původně autoři díla tvrdili, že v centru pracovala, ale z opravy pod článkem vyplynulo, že ‚fungování pouze popisovala‘. Dalším neprůstřelným zdrojem je jakýsi pronásledovaný Elf z Litvy, který pod podmínkou anonymity bojuje s ruskými letáky. Nad tím vším lze mávnout rukou, je to tak blbé, že je to k smíchu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.

Přitom upozorňuje na skutečnost, že se dnes bohužel stává běžnou žurnalistickou praxí to, že redakce nedá prostor pro vyjádření napadeným osobám. „Vždyť i Rudé právo ve slavném článku ‚Kdo seje vítr‘ zaútočilo na některé známé petenty prohlášení Několik vět. Mohli se snad bránit? Zkrátka časy se mění, praktiky zůstávají. Co mě ale dostalo ze židle, byl citát jistého generála Františka Mičánka, který vyučuje budoucí čelné představitele NATO. Natvrdo prohlásil: ‚Rusko není jedinou mocností, která dezinformace využívá. Jako zbraň je aplikuje i Severoatlantická aliance, její přístup se však liší. NATO k informačním a psychologickým operacím přistupuje až po zahájení ozbrojeného konfliktu.‘ Toto je totiž krystalická lež, dezinformace, manipulace, vyberte si,“ vybízí publicista.

Před útokem na Irák do nás média ládovala strach

Vysvětluje si to tím, že tvůrci článku jsou asi příliš mladí, takže nemohou pamatovat třeba druhou válku v Iráku či bombardování Srbska. „Chtěl bych jim připomenout, že pod zcela vylhanou záminkou likvidace zbraní hromadného ničení, které měl mít Saddám Husajn k dispozici a ohrožovat celý svět, došlo k porušení mezinárodního práva a útoku na suverénní zemi. Dodnes si pamatuji, jak nám hlavní světová média, samozřejmě včetně českých, ládovala do hlavy strach. Že je irácká armáda výborně vyzbrojena, má ty nejúčinnější zbraně, a tím ohrožuje i nás. Výsledkem smyšlené záminky byly statisíce mrtvých a začátek další hluboké krize na Blízkém východě. Bývalý britský premiér Tony Blair si po letech nasypal popel na hlavu a připustil, ‚že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné‘. A co ty dnešní informace tajných služeb či ministerstev vnitra, třeba o takzvaných dezinformačních webech, těm máme na sto procent věřit?“ ptá se Tomáš Kňourek.