Hlavní město Gruzie se zmítá v protestech. Ale ani ty nezabránily tomu, že gruzínský parlament schválil zákon o zahraničních agentech, který nařizuje, aby se neziskovky, s více než 20% podílem financování ze zahraničí, registrovaly. Z ČR i z Evropské unie zaznívají protesty, zákon je podle nich inspirovaný Kremlem. Jak ale EU sama uvádí, do gruzínské „občanské společnosti“ nainvestovala miliony eur a neziskovkami se to v zemi jen hemží.
V Gruzii trvaly protesty týdny, plnila se náměstí, vlály vlajky Evropské unie. Nic nepomohlo. Gruzínský parlament 84 hlasy proti 30 schválil zákon, podle kterého se neziskové organizace a nezávislá média, které dostávají více než 20 % svých financí ze zahraničí, musejí identifikovat jako organizace „zastávající zájmy cizích mocností“.
Podle zpráv BBC se očekává, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová bude zákon vetovat, což gruzínský parlament může přehlasovat. Jak britská televizní stanice uvádí, po schválení zákona se protestující snažili proniknout do budovy parlamentu a zablokovali velkou křižovatku.
Velký odpor vůči tomu zákonu se ozývá z Evropské unie a z USA.
Vyjádřili se i češti politici, například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Gruzie má otevřené dveře do Evropy. Návrhem zákona o zahraničním vlivu se Evropě spíš vzdaluje. Stejně jako desetitisíce protestujících bych si pro Gruzii přál evropskou budoucnost,“ uvedl včera na sociální síti X.
Gruzie má otevřené dveře do Evropy. Návrhem zákona o zahraničním vlivu se Evropě spíš vzdaluje. Stejně jako desetitisíce protestujících bych si pro Gruzii přál evropskou budoucnost. ?????? ?????? ?????????! ???? https://t.co/5hom3AlQnM
— Martin Dvořák ?? (@_MartinDvorak) May 14, 2024
Ministr Pavel Blažek nechtěl zaujmout stanovisko k dění v Gruzii jen na základě výstupu mainstreamových médií. „Je třeba situaci v Gruzii vysvětlovat. A k tomu je nutné znát názory obou stran. Zítra v Praze se svého gruzínského protějšku Ratiho Bregadzeho na vše dotážu. Mediální mainstream mi k získání objektivního stanoviska nestačí,“ napsal Blažek na síti X.
Souhlasím s @BaraUrbanova, že je třeba situaci v Gruzii vysvětlovat. A k tomu je nutné znát názory obou stran. Zítra v Praze se svého gruzínského protějšku Ratiho Bregadzeho na vše dotážu. Mediální mainstream mi k získání objektivního stanoviska nestačí. https://t.co/2tqcepuSFu
— Pavel Blažek (@blazek_p) May 15, 2024
Druhý den se setkal s gruzínským ministrem spravedlnosti Rati Bregadzem na česko-gruzínském právnickém fóru, které uspořádal v pražském Hrzánském paláci. „Za jednu ze základních chyb považuji to, když se díváme našima očima na jakýkoliv jiný stát, který má jinou historii a zeměpisnou polohu. Rozhodovací možnosti Gruzínců jsou jiné než u nás. Musíme se snažit vcítit do toho, v jaké jsou situaci, a teprve poté je můžeme hodnotit," řekl na fóru ministr Blažek a odmítl Gruzii označit za proruskou.
Na to konto se ozvala pirátská europoslankyně Markéta Gregorová s opačným tvrzením. „Gruzie má proruskou vládu. Je mi extrémně líto to říct, jelikož jsem s nimi 5 let intenzivně spolupracovala na přiblížení k EU, ale Ivanishvili je oligarcha, co chce jen ruské peníze,“ vyjádřila se Gregorová na platformě X. A nezapomněla varovat ministra Blažka před dopady jeho slov. „Ministře Blažku, nechraňte prosím proruské agenty. Jinak k vám ta rudá karta dojde.“
Gruzie má proruskou vládu. Je mi extrémně líto to říct, jelikož jsem s nimi 5 let intenzivně spolupracovala na přiblížení k EU, ale Ivanishvili *je* oligarcha, co chce jen ruské peníze.
— Markétka Gregorová ?? (@MarketkaG) May 17, 2024
Ministře Blažku @blazek_p, nechraňte prosím proruské agenty. Jinak k vám ta rudá karta dojde. https://t.co/P0DZ9UrP9Z
Ale i Gregorová se dočkala reakcí. „Vy pseudodemokraté říkáte, že každý stát se může rozhodnout sám, co chce dělat, ale když volí cestu, kdy chce mít se svým sousedem přátelské vztahy, je to ihned špatně. Proč neřeknete rovnou, že existuje pouze jedna cesta, a to je liberální hegemonie?“ ozvalo se v ozvěně na Gregorové komentář.
Vy pseudo demokrate rikate ze kazdy stat se muze rozhodnout sam co chce delat ale kdyz voli cestu kdy chce mit se svym sousedem pratelske vztahy je to ihned spatne. Proc nereknete rovnou ze existuje pouze jedna cesta a to je lib. hegemonie?
— Blessed with Extreme Intellect (@sharp_wise) May 17, 2024
Zazněla i výtka, zda si Gruzínci svou vládu zvolili v demokratických volbách. „Znamená výraz ,Gruzie má proruskou vládu‘ to stejné jako ,V Gruzii si lid svobodně vybral proruskou vládu‘? Pokud ne, tak kdo kdy řekl, že v Gruzii nebyly svobodné volby? Opravdu mě to zajímá,“ klade europoslankyni na síti X otázku Milan König.
Znamená výraz "Gruzie má proruskou vládu" to stejné jako "V Gruzii si lid svobodně vybral proruskou vládu"?
— Milan König (@MilanKnig1) May 17, 2024
Pokud ne, tak kdo kdy řekl, že v Gruzii nebyly svobodné volby?
Opravdu mě to zajímá.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera