Přijetí DSA je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové historický moment, kdy se mají velké internetové platformy podřídit tvrdým unijním pravidlům. „Myslím, že je k tomu nejvyšší čas, protože ty platformy mají dnes obrovský vliv a nemají vůbec žádnou odpovědnost,“ uvedla před časem Jourová k nařízení o digitálních službách, které bylo přijato na podzim 2022 a které postupně nabíhá v účinnost; poslední část nabyde účinnosti v únoru 2024.

Viceprezident European Digital Rights Thomas Lohninger tvrdí, že jde o velký krok vpřed vstříc k většímu bezpečí uživatelů. „Zákon o digitálních službách je obrovský krok vpřed, tato legislativa znamená obrovskou reformu toho, jak ovládáme obsah vytvářený uživateli online a je to smysluplný krok vpřed v tom smyslu, že chrání zásady ochrany zprostředkovatelské odpovědnosti, ale také reguluje, jak se na těchto platformách řeší nenávistné projevy a nezákonný obsah. A cílem této regulace je zvýšení kvality moderování obsahu,“ sdělil Lohninger pro V.O.X. News.

Cíle tohoto zákona jsou podle něj dobré a jeho text je vyvážený. „Teď musíme počkat, jak se bude implementovat a jaký bude jeho účinek v praxi. A to je něco, co aktuálně monitoruje množství nevládních a nadnárodních organizací, aby viděly, jaký bude skutečný dopad. Jedna z dobrých věcí pro uživatele je například zvýšení transparentnosti, takže můžete vidět, zda vám někdo posílá reklamu a proč ji vidíte. A výzkumná centra, i akademie, budou mít zajištěn přístup k datům těchto platforem, takže se budeme chtít více dozvědět o tom, jak tyto platformy fungují a jak ve skutečnosti nakládají s obsahem, který vložili uživatelé,“ dodal Lohninger, že jde jednoznačně o dobrý krok.

Šířeji se ke svobodě projevu vyjádřil člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov. „My svobodu slova k životu nepotřebujeme, ale je fajn, když ji máme a teď jde o to, v jakém světě chceme žít a jaký svět prospívá člověku a jeho seberealizaci. A my jako západní civilizace jsme dospěli k tomu, že se nám nejlépe daří ve svobodě. Svobody, i když má nějaké náklady, tak ty benefity převyšují a my jsme si řekli, že svoboda je lepší než nesvoboda. A základem jsou zejména svoboda slova a svoboda pohybu,“ řekl na úvod Petrov a zamyslel se, kde vlastně končí svoboda slova.

„Končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého, to je taková ta správná školská odpověď. Ale u té svobody slova je to složitější, protože vy nikdy nevíte, jak slova zasáhnou do nějaké osobní, komfortní zóny toho druhého. Kolikrát můžete zranit nebo ublížit, aniž byste to předpokládali, a to je na tom slovu tak nevyzpytatelné a proto se kolem toho dnes odehrává tolik debat,“ upozorňuje Petrov.

Advokát Ivo Telec varuje, že je třeba položit si otázku o možných negativních dopadech zákona o digitálních službách. „Protože už máme někdy trošku přeregulováno, zejména v Evropské unii. A také si musíme říci, zda teda překračujeme jakýsi Rubikon, jakousi mez únosnosti v těchto regulacích, anebo ne,“ přemýšlí Telec.

Podle Petrova jsou ale určité regulace potřeba a je správné, že se nyní o ně právě Evropská unie snaží. „Cílem je vlastně to, aby se ty platformy kontrolovaly samy, aby podstupovaly určitou míru seberegulace a ve chvíli, kdy ta vlastní nařízení poruší, tak my uplatníme sankci ne za to, že my jako stát nebo Evropská unie si myslíme, že to se tam objevila záměrná nepravda, ale že porušili principy toho kodexu, který si sami přijali. Takže ve skutečnosti jde o určitou míru autocenzury,“ vysvětlil Petrov.

„Protože letíme dopředu vstříc těm novým technologiím a tam je prostě džungle, tam neplatí pravidla jako třeba v silničním provozu, a proto se nyní odpovědní lidé pokouší, aby to nějaká pravidla dostalo. Ty technologie mají na člověka obrovský vliv, ovlivňují třeba války, to, co si lidé myslí, co si kupují a nějaká regulace je tam zapotřebí, o tom není sporu. Protože lidstvo vždycky na každou situaci zavádělo pravidla a teď jsme v období, kdy se ta pravidla hledají,“ má jasno Petrov, že regulace je potřeba, ale nyní bude záležet na jednotlivých státech, jak tento v zásadě správný princip EU použijí.

Telec upozorňuje, že největší otazník panuje u takzvaného „jiného škodlivého obsahu,“ který není zákonem vymezen jako delikt, ale může být označen jako škodlivý. „Tam vzniká obava a ta je spíše politická, že může v rámci toho škodlivého obsahu být označován i obsah stranický a může to být využito k omezování názorového mínění, který není ve shodě s názorovou linií aktuální vládnoucí garnitury,“ varuje Telec.

A právě na tato rizika dlouhodobě upozorňuje ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý. „My jsme byli v první, kteří v Česku upozorňovali na hrozbu tohoto DSA na svobodu projevu, a to bylo v době, kdy se ještě dalo leccos změnit, kdy se ještě v Evropském parlamentu debatovali pozměňovací návrhy, upozorňovali jsme na to naše europoslance. Upozorňovali jsme na ty největší pasti, nicméně jsme narazili na nezájem a myslím si, že čeští zákonodárci to velmi podcenili,“ uvedl Veselý.