Ministerstvo vnitra zveřejnilo souhrnné údaje o služebním hodnocení za rok 2023. A údaje jsou vskutku zajímavé. Analýza služebního hodnocení ukázala, že podíl státních zaměstnanců, jejichž výkon služby byl hodnocen jako nadstandardní, byl v případě představených 96 %, zatímco v případě ostatních státních zaměstnanců 66 %. Vynikajícími, všeobecně uznávanými odborníky bylo uznáno 15 % hodnocených představených a pouze 1 % hodnocených ostatních státních zaměstnanců.

Naopak podprůměrného výkonu služby dosáhlo pouze 1 % hodnocených státních zaměstnanců.

Nad výsledky se pozastavuje na sociální síti X Jakub Drbohlav, který neskrývá pochybnosti. „96 % manažerů ve státní správě podává podle služebního hodnocení nadstandardní výkony. Je to skoro 7 tisíc lidí. Ze všech zaměstnanců (asi 80 tis. lidí) podalo podprůměrný výkon 1 % hodnocených. Jaký závěr o fungování hodnocení z toho dělá naše státní služba?“ táže se.

96 % manažerů ve státní správě podává podle služebního hodnocení nadstandardní výkony. je to skoro 7 tisíc lidí.

Ze všech zaměstnanců (asi 80 tis. lidí) podalo podprůměrný výkon 1 % hodnocených.

jaký závěr o fungování hodnocení z toho dělá naše státní služba? https://t.co/AyUGEZtkP5

— Jakub Drbohlav (@DrbohlavJakub) June 21, 2024

Michal Urbánek by raději navrhl jiné mechanismy hodnocení státních zaměstnanců: „Proč nemá státní správa hodnoceni jako Uber nebo jakákoli jiná moderní firma, tj po každé interakci člověk dává hvězdičky. Věřím, že bych dal tak 20-30% úředníků pět hvězdiček, zbytek by dostal 1 hvězdičku,“ navrhl způsob, který by podle něj nabídl reálnější hodnocení státních zaměstnanců.

„U lidí, kteří se potkávají s občany by to asi dávalo smysl, ale upřímně to nejsou ti, na jejichž výkonu nejvíc závisí,“ reagoval Drbohlav na zmiňovanou možnost služebního hodnocení. A doplnil: „Mně by se spíš líbilo mít normální KPIs: například 50 % podle výkonu sektoru, kde pracuju (třeba doba dožití ve zdraví v ČR na zdravotnictví),“ poznamenal.

u lidi,kteri se potkavaji s obcany by to asi davalo smysl (mozna to i nekde je),ale uprimne to nejsou ty,na jejichz vykonu nejvic zavisi.

mi by se spis libilo mit normalni KPIs: napr. 50 % podle vykonu sektoru,kde pracuju (treba doba doziti ve zdravi v CR na zdravotnictvi)

— Jakub Drbohlav (@DrbohlavJakub) June 21, 2024

Hodnocení je z podstaty špatná metrika, zapojil názor do diskuse diskutér Petr Hladík. „Pro mnohé úřady se stalo osobní ohodnocení nuceným přídavkem, bez kterého by neudržely zaměstnance, tedy je z něj fakticky součást platu. A negativní hodnocení dávat nechcete, protože se vystavujete soudu,“ poukázal.

Já to nechci zpochybňovat, ale to hodnocení je z podstaty špatná metrika. Pro mnohé úřady se stalo osobní ohodnocení nuceným přídavkem, bez kterého by neudrželi zaměstnance, tedy je z něj fakticky součást platu. A negativní hodnocení dávat nechcete, protože se vystavujete soudu.

— Petr Hladík (@HlaPetr) June 21, 2024

„No tak asi ouředníci nebudou o sobě psát negativa, že jo. Nicméně, nejde ani tak o to jak pracují, ale ŽE pracují. Spousta těch lidí tam nemá co dělat, protože jejich agendy jsou nadbytečné a motivace pro odbavování žádostí není k uspokojení klienta, ale zbavení se horké brambory,“ zněla další z reakcí.

No tak asi ouředníci nebudou o sobě psát negativa, že jo. Nicméně, nejde ani tak o to jak pracují, ale ŽE pracují. ?? Spousta těch lidí tam nemá co dělat, protože jejich agendy jsou nadbytečné a motivace pro odbavování žádostí není k uspokojení klienta, ale zbavení se horké…

— Ten Marek ???? (@SimSoftGuy) June 21, 2024

Jiní služební hodnocení státních zaměstnanců popsali jednoduše jednou větou: „Když se hlídač hlídá sám.“