Fialova vláda minulý rok na základě informací BIS o „odhalení proruské sítě v Česku“ zařadila zpravodajský server Voice of Europe stejně jako dva ukrajinské opoziční politiky Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na národní sankční seznam. Tento krok odůvodnila tím, že ze strany Voice of Europe mělo údajně docházet k pokusům o „ovlivňování politiky v zemích Evropské unie“. Premiér Petr Fiala (ODS) též pronesl, že mělo jít o proruskou síť, která se v Česku „pokoušela rozvíjet vlivovou operaci, která by měla závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie“. Medvedčuk údajně vše financoval z Ruska a Marčevskij měl vše řídit z Prahy a předávat milionové úplatky různým politikům z celé EU. Oba politici patřili k čelním představitelům ukrajinské Opoziční platformy za život, než tato strana byla Zelenského vládou zakázána.

Štěpánek ve svém dokumentu nejdříve vyvrací tvrzení BIS o tom, že Voice of Europe měla svými članky ovlivnit eurovolby v celé EU: „Máme uvěřit, že prakticky neznámá webová stránka je označena za současnou největší hrozbu pro evropské volby a máme uvěřit, že webová stránka, na jejímž youtubovém kanálu bylo 351 odběratelů, a jejíž příspěvky na síti X lajkovali průměrně dva lidé, je schopná ohrozit celý evropský demokratický systém?“ Následně zpochybňuje tvrzení, že Marčevskij rozdával úplatky v řádu milionů eur různým politikům. Štěpánek upozornil na skutečnost, že Marčevskij bydlel v pronajatém řadovém domku v Líbeznici u Prahy a „manželka údajného distributora milionů na podplácení politiků a rozvrácení Evropské unie“ si „musela přivydělávat“ ve firmě Technika PR ve Strašnicích. Komentář je podkreslen záběry na rozkopané staveniště – výhled z domku údajného milionáře. „A jaký vůz si koupil člověk, který podle BIS údajně žongloval s miliony eur v hotovosti? U tureckého prodejce s ojetinami na předměstí Berlína si koupil ojetý mercedes,“ uzavírá Štěpánek.
 

Štěpánek: Nejde o ruský vliv, ale stoupající preference AfD

Po odmítnutí nařčení ze strany BIS se Štěpánek zamýšlí nad pravými důvody rozpoutání kauzy Voice of Europe těsně před volbami a poukazuje na skutečnost, že „všechno může být jinak, a to, o co tu jde, není ruský vliv, ale stoupající preference AfD“.

Věc skutečně zahájilo mediální propírání zaměřené proti oběma špičkám kandidátky AfD do eurovoleb – Maximiliánu Krahovi a Petru Bystroňovi, přičemž v zájmu zpravodajství českých médíí byl více v Česku známý Bystroň. Z napojení na údajnou „proruskou síť“ kolem mediální společnosti Voice of Europe jej osočily jako první Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel. Oba servery tvrdily, že „česká kontrarozvědka do Berlína odeslala i jméno poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Přitom BIS údajně sdělila německým tajným službám podezření, že tento politik od proruské sítě dostal peníze. Deník N dále tvrdil, že má existovat nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání údajných 20 000 eur od Viktora Medvedčuka a Arťoma Marčevského, kteří mají stát za Voice of Europe. Bystroň obvinění z převzetí peněz opakovaně odmítl a označil je za „absurdní“.

Deník N „cituje“ zprávu BIS osm minut před tím, než ji BIS zveřejní

Štěpánek v dokumentu cituje rešerše investigativní novinářky Angeliky Bazalové, která ve svém textu pro Deník To  řešila podrobnosti ohledně informací Deníku N. Ten totiž vydal obsáhlý článek o umístění Viktora Medvedčuka, Arťoma Marčevského a společnosti Voice of Europe na sankční seznam přesně ve chvíli, kdy o věci domluvil premiér Petr Fiala. „Ve 14.08 premiér uzavírá svoje prohlášení, v přímém přenosu děkuje BIS. V redakci Deníku N už jsou jeho slova zapsaná a v téže minutě se článek zveřejňuje,“ tvrdí zkušená novinářka Bazalová a sarkasticky pokračuje: „Nelze než vyjádřit obdiv nad rychlostí redaktorů Deníku N. Dvě minuty před tím, než ČTK klopotně vydává z tiskovky první větu, mají v redakci už z vyjádření premiéra sepsaný celý odstavec a v další vteřině mohou odpálit do éteru dlouhý text o celé kauze založený na informacích od zdrojů,“ poukazuje Bazalová na načasování článku, které naznačuje, že se k Deníku N dostávají informace dříve, než je mají další média včetně těch veřejnoprávních.

Za „pozoruhodné“ Štěpánek označuje rovněž, že text zveřejněný na webu Deníku N obsahuje oficiální citaci BIS, přestože ta v danou chvíli ještě veřejně neexistovala. BIS ji totiž dle pozorování Angeliky Bazalové zveřejnila až 8 minut po uveřejnění článku.

„Vyšetřování skončilo, zapomeňte“

Zatímco ředitel BIS Michal Koudelka v pořadu 168 hodin vše označil za „velmi, velmi úspěšnou akci, která ruské operace v téhle oblasti v tuto chvíli zastavila“, bezpečnostní analytik Jan Schneider celou roli kontrarozvědky v této kauze tvrdě zkritizoval. Pro Echo24 zdůraznil, že BIS nemá v zákoně uložen „jakýkoliv kontakt s veřejností – čili v tuto chvíli BIS koná mimozákonně ne-li protizákonně“.

A co mělo být hlavním cílem dle Štěpánka? „Diskreditační akce se evidentně vydařila. Politikům, tajným službám a médiím hlavního proudu se ruku v ruce podařilo srazit preference AfD o 6 %,“ komentuje Štěpánek z éteru, zatímco na obrazovce je grafika německé veřejnoprávni televize ARD, ve které se chlubí tím, jak svým zpravodajstvím stlačila preference opoziční AfD o šest procent. „Před evropskými volbami vyšlo o téhle kauze jen v Německu 254 článků, po volbách už jen 5… Vyšetřování skončilo, zapomeňte,“ doplnil Štěpánek.

BIS zmínila jen tři jména

Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha v rozhovoru pro iDnes.cz v dubnu uvedl, že BIS nikdy žádná jména kromě jmen tří subjektů, jež následně byla zařazena na sankční seznam, nezmínila. Zpochybnil tak nařčení, že by BIS podezřívala z převzetí ruských peněz německého poslance Petra Bystroně z AfD.

„Dokumentace k případu Voice of Europe čítá 300 stran. A je potřeba připomenout, že adresátem našich zpráv není veřejnost, ale ze zákona je to předseda vlády, ministři, prezident, případně orgány činné v trestním řízení. A když se podíváte dozadu na různé výstupy, zjistíte, že ani premiér, ani nikdo z ministrů a ani BIS nikdy nezmínili žádná jména, vyjma těch, která se ocitla na sankčním seznamu,“ uvedl mluvčí BIS Šticha doslovně.

Sám ředitel BIS Michal Koudelka v České televizi na kritiku činnosti jeho tajné služby v dané věci řekl, že kritiku nezaznamenal a „v podstatě ho příliš nezajímá“.

Pro Parlamentnílisty.cz se poté ke Štichově rozhovoru vyjádřil i samotný Bystroň. „Vyjádření mluvčího BIS potvrzuje rešerše investigativního amerického novináře Shellenbergera, který poukazuje na fakt, že NATO nezákonně využívá placená NGO jako Correctiv a Evropské hodnoty k očerňování opozice a k manipulaci voleb do Evropského parlamentu,“ uvedl Bystroň.

Dle zmíněného výzkumu investigativního novináře Michaela Shellenbergera, na kterého se německý poslanec ve svém vyjádření odkazuje, mají obvinění Deníku N a Der Spiegel silný vliv na německé volby do Evropského parlamentu.