Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že chápe nespokojenost řady lidí ohledně toho, jak vláda v současné krizi postupuje, ale postup samotný považuje za správný.

„Myslím, že vláda se snaží spíše dostávat svým předvolebním slibům. Slíbila, že bude klást důraz na střídmost ve veřejných výdajích, což dodržuje, byť nás to nejhorší ještě určitě čeká. I ona nakonec tlaku veřejnosti podlehne a bude činit podobné kroky jako vláda Babišova. Prostě situace a nespokojenost veřejnosti ji k tomu donutí. Vláda činí kroky, které jsou zatím spíše slabšího rázu – mám na mysli kontrolu cen pohonných hmot marží čerpacích stanic, to ji vlastně nic moc nestojí a může to mít určitý efekt. Ovšem zatím nepřistoupila k opatřením, jako je snížení DPH, zastropování cen, a do určité míry to má ekonomický smysl,“ řekl ekonom.

Podle něj by zastropování cen znamenalo, že ceny budou reálnější, jen částku nad stanoveným stropem by doplatil někdo jiný – tedy stát. A protože stát sám žádné peníze nemá – pouze daně a dluh (což jsou dle Kovandy také daně, jen budoucí), znamenalo by zastropování, že vše stejně nakonec zaplatí daňoví poplatníci. „Cestou snížení DPH jde Polsko u pohonných hmot a potravin, takže budou sice nějaký čas levnější, ale co se stane, až se DPH vrátí? Ceny dramaticky narostou, takže problém jen odsunou. Bude je to stát desítky miliard a místo v lednu přijde obří inflace v srpnu, to je celé. I když se mluví o Babišově a Fialově drahotě, tak toto je drahota, která vzniká ve světě, a čeští politici na ni nemají vliv. Hovořit proto o Babišově drahotě nebylo korektní, většina inflace už loni přišla ze zahraničí – a ani nyní není korektní mluvit o Fialově drahotě, protože většina inflačních tlaků přichází ze zahraniční a vláda s tím nemůže nic dělat,“ vysvětlil Lukáš Kovanda.

To nejhorší teprve přijde