Veřejným prostorem dlouhodobě hýbe téma cen potravin. Češi podle posledních dostupných dat dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti, což je v evropském srovnání běžný průměr. Nejvíce ceny jídla zasahují do rodinných rozpočtů v Rumunsku, kde lidé dávají za potraviny 26,4 %. Oproti tomu obyvatelé Lucemburska utratí na potravinách v průměru jen 9,5 %. Nový pohled na problematiku nabízí Agrární komora ČR, která poukazuje na skutečnost, že z hlediska cen nezáleží pouze na tom, kolik si toho koupíme, nýbrž také na kvalitě daného pokrmu. Závěr může mnohé překvapit: Kvalitnější, výživnější potraviny mohou ve finále vyjít levněji než nezdravé a nekvalitní pokrmy. Prázdných kalorií totiž musí člověk sníst víc, aby se nasytil.

„Často je od některých lidí slyšet argument, že si kvalitní potraviny nemohou dovolit. Pravda ale možná může být úplně jinde. Časté utrácení za nevhodné a nezdravé svačiny v supermarketech, bistrech a fastfoodech vyjde leckdy dráž, a tělu tyto ‚dobroty‘ nic zásadního nepřinesou. Dejte raději přednost kvalitním potravinám, nejlépe z tuzemské produkce. Třeba zjistíte, že nepotřebujete jíst tolik, protože tyto suroviny jsou nutričně bohatší, tělo zasytí a dodají vše potřebné. Zkuste se také podívat ve svém okolí, jestli u vás máte svého farmáře či nějakou lokální prodejnu, kde lze kupovat kvalitní místní potraviny. Přejeme dobrou chuť k dobrým a kvalitním potravinám,“ píše oficiální facebookový účet Agrární komory ČR ve svém včerejším statusu.

V komentářích pod příspěvkem lidé sdílí své osobní zkušenosti. „Mohu jen souhlasit a potvrdit tvrzení, že kvalitní potraviny se rozhodně vyplatí a nemusí jich člověk zkonzumovat kvanta, jelikož jsou výživné a chutné. Podporuji místní zemědělce, plno jídel si zpracujeme sami ze základních surovin, výsledkem je kvalitní, chutné, výživné jídlo bez éček. Už nechci jinak! Je to sice práce, ale vím, co jím a je to k nezaplacení,“ píše paní Jitka K. Jiní diskutující však upozorňují na to, že nezdravá jídla z fastfoodů mají mnohem více reklam, např. v zastávkách veřejné dopravy. Korporátní reklama tak podvědomě ovlivňuje lidské stravovací návyky negativním způsobem: Jedí méně zdravě a ještě za to víc zaplatí. Plakát v průchodu metra vyobrazující šťavnatý hamburger s orosenou sklenicí coly ovšem neokouzlí každého. „Mekáče a podobné sr*čky nežeru. Není nad domácí jídlo,“ má jasno Michal.

Někteří vnímají zdravé stravování i jako dlouhodobou investici. „Naprostý souhlas, mám vyzkoušeno, že kvalitní potraviny mě opravdu více zasytí a nepotřebuji toho tolik, tedy ve finále ušetřím, protože mi stačí méně, ale kvalitního, tím pádem dávám svému tělu, co mohu, a ono mi to vrací tím, že je zdravé, a tak neutrácím za různé léky a léčby a návštěvy různých ‚odborníků‘,“ píše paní Alča A.

V diskusi se však objevuje i oponentní názor, tedy že zdravé stravování finančně výhodné být nemusí. „Upřímně řečeno to není až tak pravda. Samozřejmě je lepší nekupovat ‚junk food‘ jako oplatky, chipsy, sladké nápoje atd. Ale že mi stačilo míň třeba kvalitních rajčat a okurek oproti skleníkovým, nebo domácího masa oproti tomu z velkochovu, to pravda není, hlad je pořád stejný. Akorát to líp chutná. Naopak, pokud to všem chutná, sní se toho spíš víc,“ podotýká paní Helena K. „To, že nemám na kvalitní potraviny přece neznamená, že kupuji polotovary nebo že se krmíme ve fastfoodu. Koupím ty nejlevnější, stejně jako léky a drogerii,“ zaznívá od další diskutující. Jiní účastníci diskuse poukazují na to, že lokální české potraviny jsou mnohdy dražší než ty ze zahraničí.

Někomu se pak příspěvek Agrární komory ČR vyzývající ke zdravému stravování vyloženě nelíbil. „Super! Jsem rád, že mi lobby agrobaronů, v čele s Babišem a Jandejskem, bude diktovat, co mám jíst, co je pro mě dobré. Když to nešlo komunistickým zákonem na povinné zastoupení vašich výrobků v supermarketech, tak to zkoušíte ‚přes city‘. Jste směšní,“ píše jeden uživatel. „Vždyť ti nikdo nezakazuje žrát sr*čky z akcí v Penny Marketu,“ odpovídá mu další účastník diskuse.

Lze se však stravovat zdravě podle rad Agrární komory ČR i za situace, kdy je člověk opravdu chudý? „Mám 3000 na měsíc??? Postavte mi zdravý jídelníček??? Eko rajčata 250 Kč za 1 kg??? Kvalitní chleba 80 Kč za 500 g. Maso, vejce, mléko, jogurt, saláty... Ovoce atd...Většina lidí, co znám, utratí dnes za jídlo kolem 8–10 tisíc, a to nechodí ani do restaurací ani do fastfoodů. Zato hodně lidí jezdí na nákupy levných potravin do Polska, protože u nás je předraženo!!! Marže jsou u nás v řádu desítek až stovek procent!!!“ píše Radovan H.