„Jsou to všechno k****i a je jedno, který k***t zrovna vládne. Teda, alespoň mně je to u prdele,“ říká chlapík ve středních letech a schází z kopce od kostela svatého Michaela archanděla do centra, přičemž si olizuje rty v očividné chuti na jedno točené. Jsem v pětitisícovém Vrbně pod Pradědem. Tady, ostatně jako všude v okolí, jako by blížící se volby neexistovaly.

Bárta se živý nevrátil!

„Ty si Pražák. To je slyšet. Vás tam asi volby zajímaj. Tady na to ale každé sere,“ odvětí ještě. A v podstatě říká to, co je vidět po celém městě už na první pohled. Zasklená vitrína místní organizace ČSSD je prázdná a jen po stranách poházené magnety připomínají lepší časy. Ve vitríně KSČM je zmíněno stoleté výročí vzniku strany, byť pod jiným jménem, a druhé heslo hlásá: „Válku s Ruskem nechceme!“

Nedaleko městského úřadu zase visí plakát, který jako by evokoval politicky motivovanou vraždu. „Zemřel za Moravu. Boleslav Bárta se z jednání s Havlem dne 31. 5. 1991 živý nevrátil. Ptejte se politiků a novinářů, proč je Morava nadále kolonií? Proč nenávratně ztrácí finance v Praze a EU? Proč má rozbité silnice a nedostavěné dálnice?“ píše se na něm mimo jiné. Zadavatelem plakátu je marginální strana Moravané, která letos podle svých stránek bude kandidovat a jejíž současný předseda Ctirad Musil hlásá: „Morava je náš domov a bez moravanství jsme cizinci ve své vlastní zemi!“

Pro upřesnění třeba dodat, že psycholog Bárta z plakátu byl výraznou osobností, pod kterou v letech 1990 až 1991 dosáhlo moravské hnutí největších úspěchů a dostalo se do vysoké politiky. Na setkání vrcholných politiků ve slovenských Budmericích ho zastihl po projevu před třiceti lety těžký srdeční záchvat, který nepřežil. „Když skončil svůj projev, usedl a – umřel. Poznal jsem to až po jisté době. Bylo mi totiž podivné a nepříjemné, že jeho hlava spočinula na mém rameni. Odtáhl jsem se na druhou stranu a poslanec Bárta se skulil na zem. Už ho nevzkřísili,“ popsal událost tehdejší poslanec Federálního shromáždění a historik Emanuel Mandler.

Poznatky lázeňského šviháka

V lázních Karlova Studánka je hlava na hlavě. Nespočet návštěvníků využívá „finanční injekce“ na postcovidová traumata. Každý občan totiž může na týdenní pobyt v lázních čerpat 4 000 korun státního příspěvku a alespoň tady – osobně ověřeno – s tím žádné problémy nejsou. „Je jedno, kdo se dostane k lizu. Stejně se ti u moci vždycky změní k horšímu, jako by je napadl ‚covid moci‘. Jeden takový bývalý mocipán mi teď šéfuje, takže vím, o čem mluvím. Ale už je to s ním lepší,“ povídá lázeňský host přátelům v jedné z kaváren.