Jak již česká média informovala, premiér Petr Fiala spolu s premiéry Slovinska a Polska podnikli cestu do Kyjeva. „Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ řekl na brífinku po jednáních Fiala dle ČT. Polský premiér Morawiecki si pak myslí, že EU by měla Ukrajině urychleně přidělit status kandidátské země. Slovinský premiér Janša prohlásil, že Ukrajina bojuje za evropské hodnoty. Dodal, že jedním ze smyslů cesty je i vyjádření jednoty států Evropské unie, které podporují suverenitu Ukrajiny. Vzkázal zemi, aby byla statečná. „Ukrajina patří do Evropy a budeme podporovat vaše členství v Evropské unii, abyste se stali členy co nejdříve,“ řekl.

Ovšem co se týče jednoty Evropy, není situace zdaleka tak jednoznačná. Jak již uvedl novinář Dave Keating, nejmenovaný představitel EU sdělil, že návštěva Kyjeva během konfliktu je individuální iniciativa premiérů Česka, Polska a Slovinska a „nemá mandát Evropské rady“. Předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové byla prý cesta do Kyjeva potvrzena včera v noci, ale podle Keatinga o ní nebyli informováni další členové NATO a EU. Ursula von der Leyenová také na cestu premiérů nijak nereagovala na sociálních médiích.

An EU official says the ???????????? leaders’ visit to Kiev is an individual initiative with “no mandate of the European Council”.

While recognising the need to show support for ????, Council President Michel “pointed at the security risks of such a travel” when told about the plans.

— Dave Keating (@DaveKeating) March 15, 2022

Dle Financial Times pak představitelé EU měli k cestě výhrady a trvali na tom, že premiéři nemají pověření Evropské unie. Mluvčí předsedkyně EK von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela uvedli, že o cestě do Kyjeva se předsedové dozvěděli minulý týden a upozorňovali na bezpečnostní rizika. Dle poradce premiéra Morawieckiho byl informován i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ale cesta „nemá s aktivitami NATO nic společného“.

Na tento „rozkol“ pak upozornila novinářka New York Times z Bruselu, Matina Stevisová-Gridneffová, která říká, že premiéři svou cestu drželi, jak se říká, pod pokličkou, dokud neseděli ve vlaku. Podle Putinova mluvčího Peskova se ani jedna z vlád cestujících premiérů s Ruskem nespojila, tedy není zde žádná indikace, že by vlaku Rusové vědomě umožnili bezpečně projet.

„Východoevropští členové bloku se dlouho cítili nepochopeni bohatšími a staršími zeměmi Evropy. Zvláště když jde o Rusko,“ tvrdí novinářka s odkazem na e-mail, který dostala a který varuje před opakováním chyb z let 1938 a 1968. „EU toho udělala hodně velmi rychle v otázce sankcí na Rusko. Pokračovat v tom bude nesmírně těžké. Obraz jednoty, dosud tak důležitý, se začne drolit. Pobaltské státy a další budou čím dál víc agitovat za ještě víc,“ dodala.

Three Eastern European leaders went to Kyiv today. They said they spoke for the EU. EU officials said that wasn’t strictly true. Why this fissure, and the gesture, matter. https://t.co/882d8iwv5w

— Matina Stevis-Gridneff (@MatinaStevis) March 15, 2022

The EU has come a long way and fast when it comes to sanctioning Russia. Going further will become increasingly hard. The appearance of a common front, crucial so far, will soon crack. The Baltics+ will not rest, and they’ll agitate more for more.

— Matina Stevis-Gridneff (@MatinaStevis) March 15, 2022

Na tuto „nepodporu“ z řad EU pak už reaguje člen pražské ODS Jan Paluska, kterému se podle jeho slov z chování Francie, Německa a představitelů EU „zvedá kýbl“. „Poslední kapkou jsou ty jakoby bokem vypouštěný balónky o tom, že cesta Fialy, Morawieckého, Janši a Kaczyňského do Kyjeva je ‚nezodpovědná‘,“ zmínil konkrétně.

„Já vám řeknu, co je nezodpovědný. Nezodpovědný je především bezmyšlenkovitě vypnout jaderný elektrárny, utlumit těžbu uhlí a léta manipulovat s emisníma povolenkama ve slepý touze po imaginární uhlíkový neutralitě a vehnat tak vlastní zemi do totální energetický závislosti na ruským plynu (jako v případě Německa).

Nezodpovědný je dodávat do Ruska pokročilý vojenský systémy i po anexi Krymu, protože prachy nesmrdí (jako v případě Francie). Nezodpovědný je vydírat Polsko skrze dotace za jejich výsostně interní záležitosti v době, kdy jim do země přišlo skoro 2 miliony lidí utíkajících před válkou (jako v případě EU). Tohle je nezodpovědný. Jet podpořit prezidenta napadený země, je naopak ukázkou toho, že ta solidarita, přátelství a podpora nejsou jen prázdný žvásty,“ míní Paluska.

„Být to na mně, přizval bych do V4 ještě pobaltský státy a Ukrajinu a udělal si vlastní ‚unii‘. Západ má střední a východní Evropu stejně na salámu. Máme jen držet hubu a krok, nic víc. Co se mě týče, tak si v Bruselu tyhle manýry spolu s těma wanna be státníkama můžou klidně nechat,“ navrhl na závěr.

K cestě premiérů na Ukrajinu se nestaví pozitivně bezpečnostní expert Jaroslav Štefec, který má hned několik otázek. „Taková kacířská myšlenka: Jestli budou v každém vlaku naloženém municí jezdit do Kyjeva 1–3 premiéři zemí EU, jak dlouho to bude trvat, než nám dojdou? Budou jezdit na směny? A budou za to mít příplatky? A jedna možná ještě kacířštější: Jak je možné, že o této ‚cestě tří premiérů‘ vedení EU do poslední chvíle nic nevědělo?“

„Kdo vydal povel ‚vyrazit do Kyjeva‘, samozřejmě netuším. Ale složení ‚delegace premiérů‘ ledacos napovídá, stejně jako snadnost, s jakou se do ‚obleženého, ostřelovaného a těžce zkoušeného‘ (což samozřejmě nijak nezpochybňuji) Kyjeva pánové dostali. Vlakem. Na druhou stranu ... třeba se panu Fialovi podaří dojednat navýšení dodávek pšenice. Ono čtvrt milionu hladových krků navíc není jen tak! A její cena raketově roste,“ dodal Štefec.