„Lidé pracující pro Babiše se omluví a dostanou šanci se vrátit do slušné společnosti. A zde jsou jejich fotky!“ Petru Žantovskému jde mráz po zádech z toho, co viděl

22.06.2019 7:22 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH Kádrování jako nový trend, který soudě podle médií zřejmě vládne celou naší společností, je společným znakem všech témat aktuálního přehledu mediálních zajímavostí. Hodně vysoko položil laťku dlouholetý normalizátor z Československé televize, který si hraje na nestranného posuzovatele a rešeršistu shůry a o jednotlivých vyznamenaných Krameriovou cenou vynáší velmi dramatické soudy. To redaktor Hlídacího psa zase objevil nepřátele nezávislého zpravodajství veřejnoprávních médií. A Petru Žantovskému až běhal mráz po zádech z toho, co pro ty, kdo pracují pro Andreje Babiše, připravil šéfredaktor samožerného internetového titulu.

„Lidé pracující pro Babiše se omluví a dostanou šanci se vrátit do slušné společnosti. A zde jsou jejich fotky!“ Petru Žantovskému jde mráz po zádech z toho, co viděl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Nejnovější přehled mediálních zajímavostí se bude točit kolem kádrování, protože jde o nový trend, který zřejmě vládne celou naší společností. „Patrné to je v tuto chvíli v médiích tím, jak se dělí na liberálně-demokratická, tedy všechna ta Fóra24, Hlídací psi, Neovlivní a tak dále, a poměrně velkou skupinu médií považovanou za alternativu. Dlužno dodat, že tento zmíněný tzv. mainstream je mainstream samozvaný, protože při pohledu na různé statistiky typu NetMonitor je vidět, že tyhle tituly, pokud jsou vůbec uváděny, nemají zdaleka takovou čtenost jako ty weby denuncované. Abych byl konkrétní. Začal jsem připomínkou o rozdělování médií a jediný pokus o propojení těchto dvou světů se jmenuje Krameriova cena. Minulý týden byla udělena už počtvrté, opět zhruba půl napůl mezi osobnosti mainstreamového světa a tzv. alternativního mediálního světa,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Mezi osobnosti mainstreamu počítá i Martinu Kociánovou, která s pořadem „Kupředu do minulosti“ dlouhá léta působila v Českém rozhlase. „Ale když se Český rozhlas změnil na další baštu liberálních demokratů, byla nucena se svým pořadem přestoupit do internetového prostředí, ale svou povahou je tradiční mainstreamová novinářka. Vedle ní Eva Kantůrková, u níž už vůbec nemusíme uvažovat v nějakých alternativních dimenzích. Chci tím říct, že tohle je jediný pokus o přemostění těch dvou světů. Podle odezvy je zřejmé, že ze strany toho tzv. mainstreamu o žádné přemostění není zájem. Naopak se prohlubují příkopy mnohem víc než dřív a přitvrzuje se v tom kádrovacím úsilí. Potvrdil jsem si to na Louči, kterou píše Milan Šmíd, známý to normalizátor v Československé televizi. Celou normalizaci od roku 1969 vedl její zahraniční oddělení, takže si asi umíme představit, jakou školou života prošel,“ připomíná mediální analytik.

Známý normalizátor si hraje na nestranného posuzovatele

Milan Šmíd působil v zahraniční redakci ČST v letech 1969-90, ale ještě déle – celé čtvrtstoletí – byl v letech 1965-90 členem Komunistické strany Československa. „A tenhle člověk si troufá nálepkovat a z různých profesně moralistních stanovisek hodnotit jiné kolegy v médiích. To, že učí na vysoké škole, je věc té vysoké školy, pravděpodobně studenty neučí, jak normalizovat redakci zahraničního oddělení České televize. Asi je učí jiné věci, ale do toho mi nic není. Mně je do toho, co píše o aktivitách, se kterými jsem buď nějak propojen nebo o nichž mám dobré informace. A o Krameriově ceně, i když s ní už nejsem propojen, něco vím. Velmi mě urazil článek pana Šmída – spíš bych měl říct soudruha Šmída – pod titulkem ‚Krameriovy ceny v zrcadle rešerší‘. Hraje si tam na nestranného posuzovatele, rešeršistu shůry, který o jednotlivých oceněných vynáší velmi dramatické soudy,“ kroutí hlavou Petr Žantovský.

Třeba o Pavlu Chrastinovi, někdejším spoluzakladateli kapely Olympic, muzikantovi, textaři, televizním dokumentaristovi, který v 80. letech emigroval do Austrálie. „Po návratu se věnuje publikování na Neviditelném psu a jeho komentáře jsou hodnoceny velice pozitivně. A protože pan Chrastina je téměř osmdesátník, je vnímán také jako moudrý muž, který má co říci. Panu soudruhu Šmídovi je pan Chrastina v podstatě jen dalším patníkem, který lze okopat. Stejně jako paní Kociánová. Z neznámých důvodů tam jmenuje lidi, kteří prošli jako hosté jejím pořadem. To jsem se musel smát, co mu vadí. Měla tam Václava Cílka, což je velice respektovaný klimatolog. Dále Maxmiliána Kašparů, jednoho z nejvzdělanějších lidí v republice, mimo jiné také člena Rady České televize. Lenku Zlámalovou, pravicovou ekonomickou novinářku. Herce Jaroslava Duška, spisovatele Benjamina Kurase, politologa Petra Robejška, generála Petra Pavla i generála Andora Šándora, tedy velice pestrou sešlost,“ poukazuje mediální odborník.

Šmíd opět trefil vedle, na jeho Louči je to běžné skoro pořád

Milanu Šmídovi zřejmě vadí, že se moderátorka pokouší – za to i dostala Krameriovu cenu – o to nerozlišovat mezi lidmi podle jejich názorů a politického postoje, ale podle kvality práce, která je za nimi. „Stejně tak mu je trnem v oku Boris Koróni, zakladatel a provozovatel slovenského internetového rádia Slobodný vysielač. Nejvíc mě ale dostal poslední větou článku: ‚Ocenění Evy Kantůrkové, která svolila s tím, že si bude vyměňovat názory s Petrem Žantovským, a pak z toho vznikne kniha, ponechávám bez komentáře. Jenom bych rád věděl, co této mesalianci říkají její synové‘. K této větě soudruha Šmída několik vět mých. Za prvé to, že vznikne knížka Evy Kantůrkové se mnou, vymyslela Eva Kantůrková, ne já. Pan soudruh Šmíd by neměl psát nesmysly, když o tom nic neví. Za druhé, co je mu do toho, jestli paní Kantůrková píše knihy se mnou, s Jiřím Svobodou, s doktorem Zvěřinou či s kýmkoli jiným? To je věc paní Kantůrkové a soudruh Šmíd do toho absolutně nemá co mluvit,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Závěr článku považuje za esenci odpornosti a připomíná, že synové Evy Kantůrkové jsou televizní revolucionář z roku 2000 Jan Štern a jeho bratr Ivan, který byl dlouhá léta šéfredaktorem někdejšího Rádia Svobodná Evropa, ČRo-6. „Měl jsem tu čest s panem Ivanem Šternem spolupracovat, považoval jsem ho za člověka, který má jiné názory než já, ale vždy bylo zajímavé s ním diskutovat, protože je vzdělaný, dokáže argumentovat a je soudný. Jeho bratra neznám, ale hlavně nevím, co to má co dělat v tomhle článku soudruha Šmída, jen tím přilévá olej do ohně. Jen říká, že tu je propast, kterou nesmíme přemostit, klidně postavme i zeď mezi matku a syny, třeba ji to donutí myslet správným způsobem. Velmi se mýlí. Jestli je někdo nedonutitelný ke změně svobodného způsobu svého myšlení, tak je to právě paní Kantůrková. Stejně jako byl Honza Petránek, který Krameriovu cenu dostal před čtyřmi lety. Soudruh Šmíd opět trefil vedle, u něj je to běžné, stačí otevřít jeho Louč téměř kdykoli,“ podotýká mediální analytik.

ČT ani ČRo nejsou tak důležitá média, jak si namlouvají

Druhé téma se týká článku „ČT + ČRo + ČTK = Média určená k likvidaci“, který Ondřeji Neumannovi vyšel na Hlídacím psu uvozen dramatickým fotem s napřaženou pistolí. „To mělo vyvolat představu zločineckého gangu, patrně politicko-alternativně-mediálního, který se pokouší zničit tzv. nezávislé zpravodajství veřejnoprávních médií. Poslední dobou se rozmáhá, že lidé píší o věcech, o nichž nic nevědí. Jako když Václav Moravec v televizi říkal, že redaktoři ČTK by měli psát názory a dělat investigaci, to je na podobné úrovni. Tenhle Neumann tvrdí, že ‚nepřátelé nezávislého zpravodajství dlouhodobě posilují v Radě ČTK, Českého rozhlasu a plně v rukou teď mají i osud celé Rady České televize‘. No Rada ČT je do té míry konformní vůči lidem, jako je Neumann a názorová skupina, kterou reprezentuje, že zvolila Petra Dvořáka ředitelem šest měsíců před koncem předchozího mandátu tak, aby posichrovala kontinuitu toho, co se v České televizi děje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

5:00 „Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

Jednou z institucí oceněných Společností pro obranu svobody projevu se stalo Sdružení mikrobiologů, …